Nelegální lov vlků a rysů se v Česku zatím nedaří příliš úspěšně řešit. Na vině však často nejsou konkrétní vyšetřovatelé, nýbrž nedostatečná kapacita, vybavení a zkušenosti policistů pověřených šetřením této kriminality. Proto zástupci programu Šelmy v Hnutí DUHA navrhují vznik speciální jednotky v rámci Policie ČR, která bude systematicky řešit případy tzv. wildlife crime včetně nelegálního lovu šelem. Její součástí by měli být zkušení kriminalisté spolupracující s dalšími odborníky. Ustavení speciálního útvaru s celorepublikovou působností by navíc pomohlo nejen snižovat míru pytláctví velkých šelem, ale ulehčilo by i přetíženým řadovým policistům.
Pro úspěšné řešení případů pytláctví je důležitá kapacita vyšetřovatelů a jejich zkušenosti
Problémy současného vyšetřování nelegálního lovu chráněných šelem ilustruje dosud nezveřejněný případ z roku 2020. Při monitoringu rysů v Pošumaví narazili dobrovolníci Rysích hlídek Hnutí DUHA na pravděpodobné místo zabití rysa ostrovida.
„Naši hlídkaři stopovali rysa až k místu pod mysliveckým posedem, kde stopy náhle skončily. Ve sněhu pak našli jen jednoznačně zřetelnou siluetu mrtvého zvířete odpovídající rysovi, se zbytky krve a srsti. Od místa nálezu se táhly otisky pneumatik auta, ve sněhu byly rozeznatelné i lidské stopy. Tělo mrtvého zvířete dobrovolníci na místě nenašli. Přesto byla situace pro zkušeného mapovatele vcelku jednoznačná a vše nasvědčovalo tomu, že byl rys na místě zabit,” představuje případ z roku 2020 Michal Feller, vedoucí pracovník programu Šelmy v Hnutí DUHA.
Ukázka rysích stop (vlevo a upostřed), které dobrovolníky Rysích hlídek zavedly až k místu pravděpodobného zabití rysa ostrovida (vpravo); zdroj: Hnutí DUHA Šelmy
„Po volání na linku 158 se na místo bohužel dostavili jen dva policisté z obvodního oddělení bez zkušeností s podobnými případy. Několikrát přešli plochu před posedem, čímž poškodili nálezovou situaci. Veškerý důkazový materiál, který na místě pořídili, bylo několik fotek vyfocených mobilem. Na služebně následně podali dobrovolníci spolu s místní koordinátorkou podnět k šetření případu. Policisté je ale přesvědčovali, že podle jejich názoru na místě k pytláctví nedošlo,” popisuje spolupráci s obvodní policií Feller.
Popis nálezové situace - silueta těla odpovídající rysovi, otisk kol od auta a stopní dráha člověka, který vystoupil z auta a zamířil k tělu zvířete; zdroj: Hnutí DUHA Šelmy
Silueta ležícího těla zvířete odpovídající rysovi; zdroj: Hnutí DUHA Šelmy
„Je systémovou chybou, že nelegální lov nevyšetřují od začátku speciálně vyškolení kriminalisté” zdůrazňuje dále Feller.
Až v následujících týdnech případ převzala hospodářská kriminální policie. Ta obdržela výsledky genetických analýz z na místě odebraných vzorků krve a chlupů, které zajistily zkušení terénní mapovatelé. Ačkoliv byl vzorek správně odebrán, ve vyšetřování by pravděpodobně neobstál, jelikož ho nezajistila a nezaprotokolovala úřední osoba. Výsledky následně potvrdily, že se jednalo o rysa, konkrétně samce ze zdejší česko-německo-rakouské populace. Policisté už ale nemohli zajistit další důkazy na místě a následně případ odložili s překvapivým odůvodněním, že k trestnému činu nedošlo.
Vzorky na místě odebraných chlupů a krve, u kterých genetická analýza potvrdila, že se jedná o vzorky rysího samce z česko-bavorsko-rakouské populace; zdroj: Hnutí DUHA Šelmy.
Popsaná situace ukazuje zásadní nedostatky, které obvykle znemožňují úspěšné vyšetření nelegálního lovu. K případům nejsou voláni technici a vyšetřovatelé kriminální policie, nýbrž obvykle pracovníci z daného obvodu. „Není chybou policistů z obvodního oddělení, že neví, jak situaci řešit. Je systémovou chybou, že tento typ případů rovnou nepřevezmou speciálně vyškolení kriminalisté,” zdůrazňuje Feller. Po změně přitom volají i sami policisté.
Na každém krajském policejním oddělení již nyní pracují lidé, kteří se zaměřují na případy „envirokriminality“. Jedná se ale o policisty z odboru hospodářské kriminality, pod něž spadá šetření z oblasti daní a poplatků, účetnictví, padělání peněz, směnek, šeků a platebních karet, korupce, legalizace výnosů z trestné činnosti neboli tzv. praní špinavých peněz atd. [1] Škála případů v této kategorii je tedy široká a různorodá a nelze očekávat, že pověření policisté budou mít čas a kapacitu vzdělávat se i ve zcela odlišné problematice vyšetřování environmentálních zločinů.
Policejní envirokriminální oddělení existuje například na Slovensku
Slovenský policejní sbor už specializovaný útvar pro řešení envirokriminality má. Na jejich policejním prezidiu čítá hlavní útvar 19 pracovníků a na práci se podílejí i environmentální útvary v regionech. Kromě pytláctví chráněných druhů spadá do jeho kompetencí např. vyšetřování poškozování životního prostředí, krádeží dřeva, vypouštění znečišťujících látek apod.
Tvoří ho tým speciálně školených vyšetřovatelů, kteří mají díky využití dostupných projektů z Evropské unie k dispozici také potřebné vybavení jako např. terénní vozidla či čtyřkolky do špatně přístupného terénu, záznamová zařízení, fotoaparáty, noční vidění apod. Také objasněnost případů pytláctví (zahrnující pytláctví všech druhů živočichů, nejen zvláště chráněných) je na Slovensku dle statistik vyšší. V roce 2019-2020 se tam podařilo vyšetřit 55 % případů, zatímco v České republice bylo za rok 2019-2020 objasněno zhruba 16 % případů [2].
V České republice dosud nebyl vyřešen ani jeden případ pytláctví vlka nebo rysa. Nyní se k tomu snad schyluje
Historicky poprvé se některý z případů nelegálního lovu rysa blíží nejen objasnění, ale také potrestání pachatelů. Při rozkrývání série trestných činů v rámci vyšetřování kauzy nazvané „Lovec“ odkryli celníci rozsáhlou síť pytláků, lovců a překupníků. Vyšetřování zatím vedlo k předání obvinění 12 osobám.
Známé případy upytlačených šelem jsou ale jen vrcholem ledovce. Podle výsledků výzkumů navazujících na terénní monitoring zmizí každoročně v česko-rakousko-bavorské populaci až 30 % dospělých rysů a až 38 % dospělých rysů mizí každý rok v oblasti Západních Karpat [3].
Úspěchy může přinést jen ukázková spolupráce
Součástí navrhované speciální jednotky s celorepublikovou působností, zabývající se případy pytláctví velkých šelem, by měli být zkušení kriminalisté a vyšetřovatelé s dostatečnou kapacitou a zájmem o problematiku. Zároveň je v těchto případech důležitá i spolupráce s dalšími subjekty jako např. s Celní správou, Agenturou ochrany přírody a krajiny, Českou inspekcí životního prostředí, odbornými pracovníky univerzit a akademických pracovišť nebo se zástupci nevládní ochrany přírody, kteří se výzkumu velkých šelem dlouhodobě věnují.
„Za dvaadvacet let trvání našich aktivit jsme se vícekrát setkali s absurdními okolnostmi při šetření případů pytláctví rysů i vlků a někdy bohužel i s pocitem zmaru z přístupu a práce některých zapojených institucí. Třeba při vyšetřování upytlačení rysice z Beskyd se „ztratil“ důkazní materiál (střela) přímo na státním veterinárním ústavu [4]. Z případu upytlačeného rysa Oldy v Javorníkách v roce 2020 zase unikaly informace a my jsme se o některých detailech vyšetřování dozvídali od tamních myslivců [5]," uvádí k některým odloženým případům Feller. „Současná práce Celní správy a zapojených odborníků v případě zastřelené rysice Michelle z trestního spisu „Lovec” ale dokazuje, že objasnit nelegální lov a ukázat na pachatele je možné,” doplňuje Feller.
Jedna z posledních fotografií rysa Oldy, který byl v zuboženém stavu odchycen v roce 2020 v Beskydech. Rysa se bohužel již nepodařilo zachránit a tak pár hodin po odchytu zemřel na následky střelného poranění; autor: Michal Bojda
Někdy se dá zvíře ještě zachránit, v takovém případě je potřeba umožnit rychlý zásah veterináře
Na jaře loňského roku předali zástupci programu Šelmy v Hnutí DUHA Ministerstvu životního prostředí dokument, v němž shrnuli dosavadní zkušenosti s vyšetřováním případů pytláctví. Jeho součástí byl přehled důvodů, které často brání nejen vyšetřování, ale komplikují i rychlý zásah veterináře při nálezu zraněného zvířete (konkrétně jedince zvláště chráněného druhu). Kromě zřízení speciální kriminalistické jednotky proto Hnutí DUHA navrhuje např. také vytvoření kontaktního seznamu veterinářů v jednotlivých regionech, kteří mohou v případě zranění chráněných živočichů poskytnout bezprostřední pomoc.
Co můžete udělat vy, pokud máte podezření na pytláctví?
Pokud se domníváte, že ve vašem okolí někdo upytlačil některou z chráněných velkých šelem, ozvěte se se svým podezřením přímo nám nebo zástupcům státní ochrany přírody. Podrobný návod, jak se zachovat při nálezu mrtvého vlka, rysa, medvěda či kočky divoké najdete zde:
Poznámky:
[1] Rozsah případů řešených odborem hospodářské kriminality lze najít na serveru policie.cz.
[2] Údaje o objasněnosti vychází z článku na portálu NasVidiek.sk a bakalářské práce Jarmily Konecké z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně: Konecká J. (2021): Trestný čin pytláctví. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. https://is.muni.cz/th/q80q0
[3] Zdroje: Wölfl S., Mináriková T., Belotti E., Engleder T., Schwaiger M., Gahbauer M., Volfová J., Bufka L., Gerngross P., Weingarth K., Bednářová H., Strnad M., Heurich M., Poledník L. & Zápotočný Š. (2020): Lynx Monitoring Report for the Bohemian-Bavarian-Austrian Lynx Population in 2018/2019. Report prepared within the 3Lynx project, 27 pp. Funded by Interreg CENTRAL EUROPE programme.
Duľa, M., Bojda, M., Chabanne, D.B.H., Drengubiak, P., Hrdý, Ľ., Krojerová-Prokešová, J., Kubala, J., Labuda, J., Marčáková, L., Oliveira, T., Smolko, P., Váňa, M. & Kutal, M. (2021): Multi-seasonal systematic camera-trapping reveals fluctuating densities and high turnover rates of Carpathian lynx on the western edge of its native range. Scientific Reports 11: 9236. https://www.nature.com/articles/s41598-021-88348-8
[4] Bartošová D., 2003: Nález uhynulého rysa ostrovida v CHKO Beskydy. Ochrana přírody 58 (3): 91–92 https://www.selmy.cz/clanky/nalez-uhynuleho-rysa-ostrovida-v-chko-beskydy/
[5] O upytlačení rysa Oldy jsme informovali zde: https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/zastreleny-rys-v-chko-beskydy-aopk-cr-a-hnuti-duha-podavaji-trestni-oznameni/
