Vzrůstající zástavba v údolí Vsetínské Bečvy ohrožuje i velké šelmy
Hnutí DUHA zveřejnilo výsledky předběžné studie mapující propustnost krajiny pro velké savce na Vsetínsku [1]. Ekologové se zaměřili na údolí Vsetínské Bečvy, oddělující Vsetínské vrchy a Javorníky a údolí Senice mezi Javorníky a Vizovickou vrchovinou. Ve všech zmiňovaných horských celcích je pravidelně zaznamenáván také výskyt velkých šelem. Kromě pytláctví, které je pro velké šelmy největší hrozbou, může i rozšiřování zástavby do volné krajiny narušit volný pohyb zvířat a způsobit nevratné změny v krajině.
Ekologická organizace proto vymezila 15 potenciálních míst migrace zvěře (tzv. migračních koridorů) protínajících údolí o celkové délce 45 km mezi Vsetínskými vrchy, Javorníky a Vizovickou vrchovinou a zjišťovala, jak se k nim obce ve svých územních plánech staví. Jedná se o poslední dosud nezastavěné pruhy krajiny. Většinou se nacházejí mezi dvěma obcemi nebo jejich částmi. Tyto migrační koridory jsou důležité pro přesuny velkých šelem a dalších větších savců – jelenů, srnců, divokých prasat nebo lišek. Pro vlky, rysy a medvědy však mají koridory největší význam: tato zvířata totiž obývají stovky kilometrů čtverečních a musí proto překonávat množství lidských bariér.
Výsledky nejsou příliš povzbudivé: v údolí Vsetínské Bečvy není ani jeden z deseti potenciálních migračních koridorů ukotven v územním plánu jako tzv. biokoridor [2]. Naopak, dva z nich (v Karolince) jsou již vedené jako stavební parcely, v jednom se již v současné době dokonce staví [3]. Přitom právě v okolí karolinského koridoru byly na podzim nalezeny a zdokumentovány stopy medvěda a místo využívaly i další druhy zvířat [4]. I když je v tomto případě nejvýznamnější koridor pro migraci zvěře navždy ztracen, je možné zachovat prostupnost krajiny ve dvou sousedních koridorech.
O něco lepší je situace v údolí Senice mezi Javorníky a Vizovickými vrchy, kde mají status biokoridorů v územních plánech obcí tři z pěti navrhovaných ploch. Dva nejvýznamnější mají dokonce tzv. nadregionální statut (Lidečko – Lomensko a Střelná – státní hranice). Koridor poblíž státní hranice by však mohla vážně narušit plánovaná rychlostní komunikace R49; koridor poblíž Lidečka zase ohrožuje plánovaná přehrada nebo průmyslová zóna.
Vzrůstající zástavba ve volné krajině neomezuje jen volný pohyb živočichů. Splýváním obcí v jeden souvislý zastavěný celek dochází k narušení typického krajinného rázu a mění se i přirozené funkce krajiny. Betonováním volných ploch se urychluje odtok vody a zvyšují se teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Krajina má také horší schopnost zadržování vody – je stále sušší a sterilnější.
Hnutí DUHA studii rozeslalo všem obecním a městským úřadům v regionu, Správě CHKO Beskydy, Krajskému úřadu ve Zlíně. Úřady již tedy mají odborné podklady k tomu, aby při změnách a vytváření nových územních plánů mohly zohledňovat také zájmy ochrany přírody. Během následujícího roku bude Hnutí DUHA vytipované koridory nadále sledovat a místa migrace zvěře upřesňovat. Uvítá přitom také zkušenosti místních občanů, zejména myslivců.
Miroslav Kutal z Hnutí DUHA Olomouc řekl:
„Při rozvoji regionu bychom neměli zapomínat na přírodní hodnoty, mezi které patří i velké šelmy nebo typický krajinný ráz. Pokud v územních plánech obcí nebudou respektovány migrační trasy velkých savců, výrazně to omezí zejména pohyb vlků, rysů a medvědů. Pokračující fragmentace krajiny je hned po pytláctví druhou největší hrozbou pro přežití těchto šelem. Ty se pak nebudou moci po svých tradičních trasách přesouvat za potravou, setkávat v době rozmnožování nebo osidlovat nové oblasti. Pokud se genetické informace nebudou vyměňovat mezi dostatečně velkým počtem zvířat, hrozí šelmám i vyhynutí.
Bohužel, naše studie ukázala, že územní plány obcí v údolí Vsetínské Bečvy a Senice zakotvují migrační koridory formou veřejné zeleně jen výjimečně. Nejhorší situace je v Karolince, kde se v důležitých migračních koridorech už staví nebo jsou pozemky rozprodávány na stavební parcely.“
Poznámky:
[1] Praus L. & Kutal M., 2009: Aktuální situace prostupnosti krajiny v údolí Vsetínské Bečvy a Senice: Nutná ochrana stávajících migračních koridorů pro velké savce. Předběžná studie. Hnutí DUHA Olomouc, Olomouc, 22 pp.
[2] Tzv. biokoridory a biocentra jsou součástí Územního systému ekologické stability (ÚSES) které ve svých územních plánech obce mohou zakotvit. Právě ÚSES by měl bránit fragmentaci (rozčleňování) krajiny a zvyšovat její ekologickou stabilitu. Obce na Vsetínsku tohoto však nástroje využívají minimálně.
[3] Tzv. koridory „Karolinka –západ“ a „Karolinka – východ“ na str. 13–15 cit. studie
[4] Stopy medvěda nalezeny 8.11.2008 – dokumentace na str. 15 cit. stude nebo fotografie na požádání zašleme zvlášť.
