EVA TICHÁ
Zvířata v šumavském národním parku budou připomínat hrdiny filmů ze špionážního prostředí. Odborníci jim nasadí obojky, jež budou vysílat signál, a odborníci tak budou moci doslova od stolu sledovat každý krok zvířete.
Šumava - Pro dříve narozené odborníky bylo něco podobného snem. Teď budou zoologové díky technice vědět, jak daleko zvířata chodí ze svého "domovského okrsku", jak se mění zvyky ostatních zvířat, když je na jejich území predátor či jak ovlivňují vývoj lesa.
Pokud se zoologům podaří nasadit speciální obojek losovi evropskému, připadne jim prvenství ve střední Evropě. "Losa zatím nikdo z okolních států nesledoval," říká Pavel Šustr z Národního parku Šumava, který má projekt sledování zvířat na starosti.
Zvíře dostane obojek.
Nejprve se však musí uspat
S obojky na krku začne běhat na jaře a v létě deset jelenů evropských a třicet srnců obecných. Zvířata musí správci parku nejdříve uspat. Budou to dělat s pomocí narkotizační pušky. Pak jim nasadí obojky a znovu je vypustí do přírody.
Jeleny uspí zoologové nejsnáze. "Na zimu jsou jeleni v národním parku v přezimovacích obůrkách, kde je krmíme. V nich jeleny poměrně snadno uspíme, i když určitě budeme muset nějakou dobu čekat, než se přiblíží k pušce," odhaduje Pavel Šustr. Oplocené obůrky jsou poměrně rozlehlé. Mají několik hektarů. Rozhodně si je člověk nemůže představovat jako výběhy v zoologické zahradě.
O něco těžší to bude se srnci. Ty musí odborníci najít ve volné přírodě. Narkotizační střela přitom dolétne na vzdálenost 50 metrů.
Na jaře a v létě chtějí zoologové nasadit obojky také ještě pěti rysům. Ty s pomocí vysílaček sledují už osmým rokem.
Chytit losa bude těžší než lapit srnce
Oříškem bude chytání losa. Experti dopředu vědí, že to nebude nic lehkého. "V zimě není problém ho ve sněhu vystopovat. Vzhledem k malému dostřelu pušky však bude potíž zvíře uspat," říká Pavel Šustr.
Losa už například sledují odborníci ve Švédsku. Jenže ti ho uspali a nasadili mu obojek ve volné přírodě bez vzrostlých stromů. "Chytali ho z vrtulníku, což jde poměrně snadno. Na Šumavě je nám ale vrtulník k ničemu. V lese z něj zvíře neuvidíme a navíc se stroj nemůže kvůli stromům přiblížit na vzdálenost, kterou potřebujeme," vysvětluje zoolog.
Na druhou stranu, pokud se odborníkům podaří losovi obojek nasadit, bude to pro ně znamenat prvenství a veliký úspěch. "O chování losa toho moc nevíme. Pokud by se nám ho podařilo označit, díky technice bychom o něm věděli mnohem více," doplňuje Šustr.
Nejdražší techniku bude mít na krku právě los evropský. "Bude to zcela zvláštní GPS-GSM obojek, který je schopen vysílat i SMS s údaji o pohybu zvířete," konstatuje Pavel Šustr.
Obojek stojí 150 tisíc korun. Díky satelitu, který bude zvíře neustále sledovat, budou vědět odborníci o každém kroku zvířete. "U losa jsme se rozhodli pro tak drahou techniku, protože tohle zvíře může odejít třeba 200 kilometrů daleko. S obojky, které dáme jelenům, už bychom ho asi nenašli," připomíná Pavel Šustr.
Jeleni budou nosit levnější obojek než los
Také jeleni budou nosit speciální GPS obojky, ale o polovinu levnější než los. Aby vědci mohli sledovat pohyb jelena, musí být od něj ve vzdálenosti do deseti kilometrů. Data ze zařízení, která se v něm uchovávají, stáhnou do počítače na vzdálenost jednoho až dvou kilometrů.
"Nepotřebujeme aktuálně vědět o každém kroku jelena, proto jim nebudeme dávat drahé obojky jako losovi. Všechna data si podle potřeby stáhneme z obojku," prohlašuje Pavel Šustr. "Podobný projekt probíhá v Německu. Jeleni se nepohybují na velké vzdálenosti. Když jsem projekt dělal na Dobříšsku, dvanáct jelenů a daňků jsme dohledali za dvě hodiny," uvádí zoolog. K čemu vůbec projekt slouží? "Vysílačky nám umožní sledovat pohyb označených zvířat, kde se pohybují, jak daleko chodí. Výzkum má odpovědět na to, jak se mění zvyky jelenů a srnců v oblastech, kde žije jejich přirozený predátor, jaké jsou jejich vzájemné vazby, jak jeleni a srnci okusem ovlivňují přirozené zmlazení v budoucím lese," dodává Pavel Šustr.
Foto: ZVÍŘE POD KONTROLOU. Losy s obojky, na nichž je vysílačka, lze spatřit například ve Švédsku. Brzy má program sledování losí populace, ale i jelenů a srnců, začít rovněž na Šumavě. Menší počet losů totiž žije na Lipensku.
FOTO: ARCHIV NPŠ ŠUMAVA
