Vlci hnojí těly mrtvých zvířat. V místech, kde strhli losa, se dostává do půdy značné množství živin a ty pak přispívají k růstu bylin. Byliny lákají losy, lokalitu dále hnojí losí výměšky a v krajině vznikají ostrůvky, kde se rostlinám mimořádně daří.
V krajině najdeme "zahrádky", kde se květeně opravdu daří. Rostliny jsou tu větší a také jejich druhové spektrum je pestřejší. Překvapivý mechanismus pro vznik takových "ohnisek biodiversity" odhalili vědci z Michigan Technological University pod vedením Josepha Bumpa. Studovali záznamy o více než 3 600 losech zabitých vlky v národním parku Isle Royale. Tu tvoří stejnojmenný ostrov a čtyři stovky ostrůvků ve vodách Hořejšího jezera. Ostrov Isle Royale má plochu více než 500 kilometrů čtverečních a záznamy strážců rezervace dovolovaly určit přesně místo, kde místní vlci strhli v uplynulých letech losa a zanechali tam ostatky kořisti. Na těchto lokalitách naměřil Bump a jeho kolegové v půdě dvakrát až sedmkrát vyšší obsah anorganického dusíku, fosforu a draslíku. Půda tu byla výrazně bohatší na mastné kyseliny prozrazující metabolismus bakterií a hub. Rostliny, které vyrostly na losím "hrobě" obsahovaly více dusíku.
Losi dávají přednost pastvě bohaté na dusík, a proto se na tato místa stahovali. Část živin nalezených v půdě proto zjevně pocházela z trusu a moči zvířat, která se na těchto místech pásla. Nezanedbatelná porce živin se dostává do půdy dokonce i ze zimních úlovků, kdy vlci kořist sežerou téměř beze zbytku. Vliv šelem na ekosystém tak zjevně sahá dále, než jen k regulace početních stavů jejich kořisti. Přítomnost šelem v krajině může například ovlivnit šance malých stromků na to, zda díky bohatší zásobě živin v půdě přežijí navzdory enormnímu tlaku konkurence.
Výsledky výzkumu amerických vědců z národního parku Isle Royale zveřejnil vědecký časopis Ecology.
JAROSLAV PETR
