První důkaz o současné existenci vlků na Vysočině byl bohužel poněkud nešťastný. Jednalo se totiž o autem sraženého jedince u obce Skorkov. Od té doby však záznamů o pohybu vlků v této oblasti přibylo. Agentura ochrany přírody a krajiny dokonce ve své tiskové zprávě z letošního listopadu uvedla, že se tu vlci usazují natrvalo.
„Byla jen otázka času, kdy se na Vysočině vlci objeví, dokáží se pohybovat na velké vzdálenosti a mají tu pro svůj život vhodné podmínky. Zatím nemáme k dispozici přímé důkazy, nicméně to, že se v této oblasti vlk vyskytuje, je více než pravděpodobné. Chovatelům proto doporučujeme, aby svá hospodářská zvířata, zejména ovce, kozy či mladý skot, hlavně na noc řádně zabezpečili. Situaci intenzivně monitorujeme a zároveň jsme vděčni za informace o pozorování vlků od veřejnosti,“ říká Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Sražené zvíře na dálnici D1 bylo nalezeno v březnu roku 2017, šlo pravděpodobně o migrujícího jedince. Následná genetická analýza tkáně prokázala, že se jedná o vlka z karpatské populace. Dalším dokladem se později stala fotografie vlka v CHKO Žďárské vrchy ze stejného roku, pořízená fotopastí místního myslivce. Následné stopování v terénu přineslo důkazy ve formě typických pobytových znaků. Od té doby přibývá pozorování v různých částech kraje.
Vlk, zachycený na fotopasti v CHKO Žďárské vrchy v prosinci 2017, Zdroj: fotopast Petra Scheiba
„Od prvních důkazů o znovunavrácení vlka na Vysočinu uběhly dva roky a je velmi pravděpodobné, že se mezitím podařilo i dalším jedincům dostat do této oblasti. Vzhledem k tomu, že na Vysočině zatím nemámě rozvinutý dobrovolnický program, který by se mohl intenzivně věnovat monitoringu v tamní krajině, o to důležitější jsou pro nás informace od veřejnosti, které je možné zasílat na email stopy@selmy.cz." uvedl Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy Hnutí DUHA.
Do naší krajiny patří jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak vlci. Jsou dobří lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnožené velké kopytníky, jako jsou srnci, jeleni a prasata divoká, kteří způsobují značné škody zemědělcům i lesníkům.
Chovatelé mohou na zabezpečení svých stád získat 100% dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Zkušenosti z Německa ukazují, že správně nainstalovaný a udržovaný ohradník zajistí až 80% ochranu před útokem vlka, společně s pasteveckým psem lze docílit až 95% ochrany. Chovatelé mají také nárok na proplacení škod, které jim vlk na hospodářských zvířatech způsobí. Výše náhrad se z podnětu chovatelů vloni zvýšila. Připravuje se také novela zákona, která umožní platit například náklady na veterináře, odvoz do kafilerie či opravu poškozených ohradníků.
„Víme, že bez vstřícnosti místních lidí se vlk v naší krajině nemá šanci udržet. Rozumíme tomu, že zavádění ochranných opatření je pro mnohé chovatele komplikací. Zkušenosti z Německa ukazují, že v krajině je možno skloubit obojí – chov hospodářských zvířat i výskyt vlka. Právě proto jsme připravili Program péče o vlka, který se zaměřuje na řešení konfliktů spojených s návratem této šelmy do naší krajiny. Škodám je možné předcházet,“ vysvětluje Václav Hlaváč.
Program péče navrhuje koncepční přístup k ochraně této velké šelmy, soustředí se na to, jak mají chovatelé hospodářských zvířat svá stáda chránit a s jakou pomocí státu, ať již jde o podporu zabezpečení stád nebo výši náhrady škod, mohou počítat. Stanoví také postup v případech, kdy se vlci chovají nestandardně. Návrh programu péče byl připraven ve spolupráci s odborníky a projednán s různými zájmovými skupinami, například s Českomoravskou mysliveckou jednotou či svazy chovatelů. Nyní jej projednávají ministerstva životního prostředí a zemědělství.
Podpořil:
