Naděje dánských příznivců velkých šelem se naplnily: po více než dvou stech letech se do země vrátili vlci a letos mají první potomky. Zakladatelkou první smečky je mladá vlčice, která minulý rok urazila 500 kilometrů dlouhou cestu z Německa.
Fotopast zachytila dvě štěňata v popředí, jedno další pak za nimi.
Podle historických záznamů byl poslední vlk v Dánsku zabit v roce 1813. Teď se však charismatické šelmy do země vracejí. V roce 2012 byl v severním Jutsku nalezen mrtvý vlk pocházející z východoněmecké populace. V následujících letech školení dobrovolníci zaznamenali přítomnost dalších nejméně tří samců. Až konečně minulý rok se v západním Jutsku povedlo nafilmovat vlčí pár. Zoologové proto věřili, že již letos by se dánská populace vlků mohla začít rozmnožovat.
„Pevně věříme, že již tento nebo příští rok budou mít naši vlci mladé,“ nešetřil na jaře optimismem vedoucí výzkumný pracovník Aarhuské univerzity Peter Sunde.
Očekávání se naplnilo na přelomu června a července, kdy jedna z fotopastí umístěných v přírodní rezervaci jižně od města Holstebro v západním Jutsku zachytila vlčí pár se třemi vlčaty. Fotopasti rozmístili pracovníci dánské ochrany přírody poté, co v průběhu června obdrželi informace o možném výskytu smečky. Před zveřejněním snímky ověřili odborníci z německé organizace LUPUS. Přesnou lokalitu, kde byly záběry pořízeny, zaměstnanci agentury raději tají. Sdělili pouze, že si vlci k založení rodiny zvolili relativně nerušenou oblast v národní přírodní rezervaci.
První vlčata narozená v Dánsku jsou dalším dokladem toho, že se vlci po staletích pronásledování vrací do hustě osídlených oblastí Evropy. Vlčím smečkám se v poslední době daří ve Francii, Německu a Polsku. Několik smeček máme také u nás. Jednotliví vlci byli spatřeni dokonce v Holandsku a pravděpodobně i v Lucembursku.
„Lidé byli velmi překvapeni, když se vlci v Dánsku poprvé objevili. Tato zvířata však běžně putují na velké vzdálenosti a dokáží se přizpůsobit krajině přeměněné člověkem stejně úspěšně, jako třeba lišky. Z Dánska vlci v minulosti zmizeli jenom proto, že jsme je my, lidé, vyhubili,“ vysvětlil Peter Sunde.
Z Berlína do Dánska
Genetická analýza dvou nalezených vzorků trusu potvrdila, že vlčice zaznamenaná v Dánsku poprvé minulý rok pochází ze smečky obývající oblast asi 25 kilometrů jižně od Berlína. Svou původní rodinu opustila pravděpodobně loni na jaře a vydala se na dlouhou cestu, která ji zavedla až do severozápadního Dánska.
Někteří lidé spekulují, že ochránci přírody vlky do nových oblastí záměrně vypouštějí. Expert na velké šelmy ze Švédské univerzity zemědělských věd Guillaume Chapron však ujišťuje, že vlčice doputovala na sever zcela sama. „Vlčice sem dorazila po svých, z biologického hlediska je to naprosto normální,“ ujišťuje Chapron. Vlci za jeden den urazí až 50 km a byly zaznamenány dokonce i případy jedinců, kteří podnikli tisícikilometrovou cestu z Německa napříč téměř celou Evropou. V Německu se vlci začali znovu usazovat od roku 1998 a tamní vlčí populace v současné době každoročně roste o 25–30 %. Mladí jedinci se odtud rozptylují po celé střední Evropě.
„Kořistí vlka jsou srnci a jeleni – kde žijí jeleni, tam mohou žít i vlci,“ vysvětluje dále Guillaume Chapron. „Pokud jim dopřejeme klid, bez problémů se přizpůsobí i životu v kulturní krajině. Neexistuje žádný důvod, proč by se vlkům v Dánsku nemohlo dařit, jedinou otázkou je, zda vlky přijmou lidé. Vlci se musí něčím živit. Až zjistí, že dánské ovce nechutnají úplně špatně, můžou nastat různé nepříjemné situace. Bude zajímavé sledovat, zda a do jaké míry jsme schopni s vrcholovými predátory koexistovat.“
Rovinatá oblast na severozápadě Dánska, v níž se vlci usadili, je tvořena mozaikou vřesovišť, borovicových hospodářských lesů, pastvin a polí. Velmi se zde daří populacím srnců a jelenů, což zajišťuje vlkům dostatek kořisti.
Náhrada škod a pomoc místním chovatelům
Dánská vláda schválila již v roce 2014 plán péče pro vlka jako celoevropsky chráněný druh. Plán byl vypracován ve spolupráci s myslivci, chovateli hospodářských zvířat i ochránci přírody a zahrnuje odškodnění pro chovatele i podporu prevence škod. V západním Jutsku, kde byla potvrzena první rozmnožující se smečka, agentura pro ochranu přírody poskytuje chovatelům finanční dotaci na pořízení elektrického ohradníku.
Zatím se zdá, že systém prevence funguje dobře. V prvních čtyřech měsících roku 2017 zaznamenalo místní pracoviště agentury pro ochranu přírody 13 útoků na ovce. Po instalaci elektrických ohradníků, která proběhla na konci dubna, již byl v oblasti zaznamenán jenom jeden útok, a to v místě, kde bylo oplocení špatně upevněno.
„V Dánsku máme tradici hledání kompromisů a společných řešení,“ myslí si Peter Sunde, který rovněž vyjádřil naději, že Dánové budou schopni s vlky mírumilovně žít. „Technicky můžeme soužití s vlky zvládnout poměrně snadno, překážkou však může být lidská psychologie. Stejně jako je tomu jinde v Evropě, i v Dánsku vyvolává téma mnoho emocí a protichůdných názorů. V debatě o vlcích hrají roli spíše hodnoty a postoje, než reálné problémy.“
Kontinentální Evropa (bez Ruska, Ukrajiny a Běloruska) je domovem více než 12 tisíc vlků, kteří jsou chráněni evropskou směrnicí o stanovištích. Podle Chaprona lze často pozorovat větší toleranci vůči vlkům v zemích jižní Evropy než na severu kontinentu. Některé země s relativně malou vlčí populací (patří k nim například Finsko a Norsko) stále povolují odstřel těchto vzácných šelem. Velmi dobře se naproti tomu s návratem kontroverzního druhu vypořádávají v Německu. Přestože se zde vlci usadili v oblastech s hustotou obyvatel nejméně desetkrát vyšší, než na finském venkově, ke konfliktům dochází poměrně málo a většinou se je daří řešit bez nutnosti usmrcení vlka, které je vždy až krajním řešením.
Guillaume Chapron nechce spekulovat o tom, pro jak početnou populaci vlků je v dánské přírodě místo. „Záleží nejen na vlcích, ale hlavně na lidech, protože se šelmami sdílíme jednu krajinu. Pro ochranu přírody je však návrat vlků velmi dobrou zprávou. Dokládá totiž, jak moc se změnily postoje lidí, a také to, že když dáme přírodě šanci, dokáže se sama obnovovat.“
Zdroje:
http://mst.dk/service/nyheder/nyhedsarkiv/2017/jul/ulvepar-med-hvalpe-fanget-paa-vildtkamera/
http://ulveidanmark.ku.dk/english/
www.theguardian.com/environment/2017/may/04/denmark-gets-its-first-wild-wolf-pack-in-200-years
www.theguardian.com/commentisfree/2016/feb/29/afraid-big-bad-wolf-finland-hunters
