V souvislosti s množstvím informací, které byly v posledních dvou týdnech zveřejněny o vlcích, žijících na česko-polském pomezí, vydáváme souhrn ověřených dat vycházejících z dlouhodobého monitoringu a výzkumu vlků v České republice a ve světě.
Odkud vlci na Jablunkovsku pochází a jak početná je tamní smečka?
Vlci se do oblasti Slezských Beskyd vrací několik let. Úspěšná reprodukce na českém území byla zaznamenána už v roce 2020. Při mapování v terénu a také z fotomonitoringu bylo zjištěno, že se letos na území narodila minimálně dvě vlčata. Smečku tak tvoří nejméně rodičovský pár a dva potomci.
Vlci na Jablunkovsku pochází z karpatské vlčí populace. Potvrzuje to genetický výzkum, který provádí Univerzita Karlova. Z genetických analýz také vyplývá, že se nejedná o křížence - hybrid vlka a psa byl v ČR zachycen pouze jednou v severních Čechách mezi lety 2016-2017.
Proč vlci napadají domácí zvířata a jak tomu zabránit?
Vlci jsou potravní oportunisté. Jako takoví jsou velmi přizpůsobiví ve svých potravních preferencích a živí se obvykle nejsnáze dostupnou potravou v místě jejich výskytu. Hospodářská zvířata (nejčastěji ovce), která ztratila své přirozené instinkty, jsou pro vlky snadnou kořistí. Proto je potřeba chovy hospodářských zvířat dobře zabezpečit.
Bohužel neexistuje jediný správný způsob a každý pastevec musí hledat vlastní cestu, která je nejvíce schůdná pro jeho typ, povahu a velikost chovu a podobu pastvin. Někde může pomoci zkvalitnění ohrad, jinde změna způsobů pastvy nebo pořízení pasteveckých psů. Cesta k dobrému zabezpečení tak nemusí být ihned úspěšná. Hnutí DUHA nabízí chovatelům pomoc v podobě šetření příčin útoku nebo konzultace možností zabezpečení stád.
Jak velké jsou momentální škody na Jablunkovsku?
Různá média uvedla v posledních dvou týdnech různé počty škod, které vlci na Jablunkovsku způsobili na chovech ovcí (některá informovala až o 200 zabitých ovcích). Jejich přesný rozsah vede Městský úřad Jablunkov, který má ze zákona povinnost tyto případy šetřit. Hnutí DUHA u něj proto o tato data požádalo ve čtvrtek 14. 7.
Z dodaných informací vyplývá, že od začátku roku do dne podání žádosti, tedy od 1. 1. 2022 do 14. 7. 2022, bylo ve správním obvodu města Jablunkov vlky zabito nebo muselo být utraceno 66 ovcí a 13 ovcí bylo zraněno. Od 1. 7. do 14. 7, kdy škody za krátké časové období kulminovaly, vlci zabili nebo muselo být utraceno 33 ovcí a 6 bylo zraněných.
Zdroj dat: Městský úřad Jablunkov
Podle protokolů získaných z městského úřadu Jablunkov nesplňovala většina ohrad, ve kterých vlci útočili, minimální standardy AOPK ČR. Ty byly splněny ve 4 z 25 případů (tedy v 16 % chovů). Celkem 9 ohrad bylo v době útoku pod napětím, z toho ale ve dvou případech ohradu tvořily jen 2 vodiče, které nemohly efektivně zabránit útokům. Napětí v ohradníku bylo měřené jen v jednom případě. Žádná z pevných ohrad neměla ochranu proti podhrabání.
Projevují vlci na Jablunkovsku nedostatek plachosti?
Terénní pracovníci Hnutí DUHA měli možnost minulý týden pozorovat vlky přímo v jejich přirozeném prostředí ve Slezských Beskydech a žádné atypické chování u nich nepozorovali. Nebyl dosud zdokumentovaný ani případ, že by se po vesnici pohyboval vlk s pozměněným chováním. V roce 2019 vydala skupina evropských odborníků na velké šelmy (LCIE) článek věnující se tématu chování vlků, klasifikace jejich projevů a doporučení, jak k jednotlivým typům chování přistupovat. Tento přístup přijalo i Ministerstvo životního prostředí v platném Programu péče o vlka obecného. Vlci se v poslední době vrací do oblastí, kde byli po desítky let vyhubeni. Veřejnost ani úřady ve znovu osídlených územích proto ne vždy ví, co lze považovat za normální chování a jaké projevy naopak mohou vyústit v problém. V případě pochybností mohou zájemci poslat relevantní informace na adresu stopy@selmy.cz, případně konzultovat telefonicky na tel. 728 832 889.
Samotná přítomnost šelem v blízkosti lidských sídel nebo přímé pozorování vlků člověkem nemusí být projevem nedostatku plachosti. Obce na Jablunkovsku se nachází v kompletně zastavěném průsmyku oddělujícím Moravskoslezské a Slezské Beskydy a z obou stran na ně tak navazují rozsáhlé lesní komplexy. Na Jablunkovsku i v mnohých dalších oblastech výskytu vlka je typické, že mnohé zahrady a pastviny, na nichž se chovají ovce, navazují na remízky a souvislé lesní komplexy. Z hlediska predátora se tak dostupná potrava v podobě ovcí nachází v bezpečné vzdálenosti od jejich domovského okrsku a proto se obzvlášť v době snížené lidské aktivity (v noci, za soumraku, nad ránem) nemusí obávat vyrušení.
Proč vlci některé ovce jen zabíjí a nezkonzumují?
Někdy může docházet k nadměrnému zabíjení, tzv. surplus killing, kdy vlci zabíjejí nebo zraňují více domácích zvířat, než jsou schopni sami naráz zkonzumovat. Soudí se, že predátor loví instinktivně snadnou kořist pro případné pozdější využití nebo pro další členy své rodinné skupiny. Pochopitelně v případě napadení domácích zvířat, která mají antipredační chování často potlačené či nemají možnost úniku, je nadměrné zabíjení mnohem častější než u divoce žijících zvířat. Eliminovat jej lze například správným použitím pasteveckých psů. I v případě, že se vlkovi podaří překonat zabezpečení a ukořistí zvíře na okraji stáda, díky ochraně pasteveckých psů se méně pravděpodobně dostane do blízkosti většího počtu snadno ulovitelné kořisti.
Případy nadměrného zabíjení někdy vyvolávají otázku, zda si na stádu lov „necvičila“ vlčata. Důkazy pro takové chování však nejsou. Vlčata jsou až do srpna většinou vázána na tzv. shromaždiště, kam jim potravu nosí rodiče. Společných lovů se začínají účastnit až od 4–6 měsíců, nejdříve tedy koncem léta, aktivně začínají lovit až kolem 7-8 měsíců, takže začátkem zimy, kdy většina domácích zvířat už není na pastvinách. Nejvíce útoků na hospodářská zvířata je ale zaznamenáno během letního a podzimního období, kdy vlčata ještě nejsou schopna lovu větší kořisti.
Mohou být vlci nebezpeční? A jak se chovat při setkání s nimi?
Možnost kontaktu člověka s vlkem nelze nikdy úplně vyloučit. V podmínkách západní a střední Evropy k nim však dochází zcela výjimečně. V posledních desítkách let nebyl v Česku zaznamenán ani jeden případ napadení. Ze zprávy Norského institutu pro výzkum přírody, který studoval všechny zaznamenané útoky vlků na člověka mezi lety 2002-2020 vyplývá, že v Evropě ve studovaném období došlo k 6 útokům, z nichž ani jeden nebyl smrtelný. Dva případy napadení se odehrály v roce 2018 v Polsku (v Bieszczadech a v Notećkém lese, tedy zhruba 270 a 400 km od Jablunkovska). Oba dva vlci byli silně habituovaní na člověka a zvyklí krmit se zbytky potravy, kterou jim poskytoval člověk, čímž došlo k postupné ztrátě plachosti a nakonec i útokům, když se jim potravy nedostávalo. Oba vlci byli z populace legálně odstraněni. Násobně větší riziko napadení u nás lidem hrozí ze strany neukázněných, toulavých nebo agresivních psů.
Pro předcházení podobným případům je důležitá především prevence. Stejně jako u medvědů platí zejména zásada - nepřibližovat se a nekrmit. Pokud k setkání s vlkem dojde, stačí obvykle v klidu počkat, než zvíře člověka zaznamená a samo se vzdálí. Pro předcházení případného střetu se psy, které vlci berou jako konkurenty, je vhodné nepohybovat se se svým domácím mazlíčkem v oblasti výskytu vlků bez vodítka.
Podpořil:
