(AKTUALIZOVÁNO) V úterý 26. června došlo v Bieszczadech – polském pohoří na jihovýchodě země – asi 8 kilometrů od hranice se Slovenskem a Ukrajinou k pokousání dvou dětí (8 a 10 let) psovitou šelmou, pravděpodobně vlkem. Obě děti utrpěly pouze drobná zranění a byly po několika hodinách propuštěny z nemocnice domů. Zvíře bylo ještě téhož večera zastřeleno.
Chování zvířete bylo velmi netypické pro divoké vlky: nejevilo strach z lidí a pravidelně přicházelo hledat potravu do blízkosti lidských obydlí ve vesnici Wetlina. Místní lidé i turisté hlásili, že se šelma přibližovala k místům, kde si vařili, jak ukazuje i video. Stejné zvíře také pravděpodobně před dvěma týdny pokousalo ženu v místním kempu a způsobilo jí lehké poranění nohy. Bezprostředně po první události Generální ředitelství pro ochranu životního prostředí vydalo povolení k odstřelu šelmy, lovcům se však tehdy nepodařilo zvíře najít. Mrtvou šelmu nyní zkoumají veterináři.
Předběžné ohledání zvířete odhalilo, že šlo o asi jednoletého samce, který byl v dobrém zdravotním stavu a nejevil žádné známky nemoci nebo zranění. Biologická fakulta Varšavské univerzity provedla genetické analýzy. K určení původu vlka a možnosti hybridizace se psy byl genotyp srovnáván s databází genotypů divokých vlků, psů a kříženců. Výsledky předběžných analýz ukázaly, že zvíře je vlk bez známek hybridizace s psy v posledních dvou generacích. Analýza příbuznosti ukázala, že šelma patří do místní populace ve východních Karpatech.
Po důkladné analýze těla zvířete, videozáznamů a fotografií se odborníci se shodují, že vlk vykazoval extrémně neobvyklé chování, což může naznačovat jeho dřívější pravidelné interakce s lidmi. Vlk mohl být držen v zajetí, například v kotci s tvrdým povrchem (čemuž může nasvědčovat silné obroušení drápů) a nedávno unikl, nebo byl úmyslně vypuštěn. Nelegální držení vlků v zajetí je praxí, která se v tomto polském regionu stále ještě vyskytuje. Jinou možností je, že si mohl zvyknout na krmení lidmi masitých návnadách (újedištích), které jsou na velké šelmy ve východních Karpatech často straženy - což by vysvětlovalo jeho časté vyhledávání zbytků živočišných odpadů v blízkosti lidských sídel.
Za detailní informace o pozadí případu děkujeme našim polským kolegům ze sdružení Stowarzyszenie dla Natury "Wilk" a Large carnivore initiative from Europe (LCIE). Pro úplnost dodáváme, že od roku 1975 neexistuje v Evropě doložený případ, že by zdravý, volně žijící vlk zabil člověka, navzdory vzrůstající populaci vlků v posledních desetiletích. Útok zdravého vlka na člověka pochopitelně zcela vyloučit nelze, ale vzhledem k dostatku přirozené kořisti vlků (jeleni, srnci, divoká prasata a další kopytníci) existují pro člověka při pohybu ve volné krajině mnohem větší rizika od domácích psů, infekčních nemocí přenášených hmyzem, autonehod, přírodních katastrof či důsledků špatné výbavy v horách. Pro více informací o blízkých setkáních vlků s lidmi doporučujeme články Blízká setkání s vlky a Vede ochrana vlka ke ztrátě plachosti?.
MIROSLAV KUTAL, MARTINA DUŠKOVÁ
(Aktualizováno 3.7.2018, na základě výsledků genetických analýz)
