Smečka pohybující se na česko-polském pomezí přivedla letos na jaře na svět potomky. Reprodukci potvrdily záběry z fotopastí, ale také přímé pozorování vlčat v terénu. Monitoring vlků v oblasti provádí terénní pracovníci Hnutí DUHA Šelmy ve spolupráci se zoology z Mendelovy univerzity v Brně. Vlci se do oblasti Slezských Beskyd vrátili už před několika lety. První rozmnožování na české straně pohoří zdokumentovali vědci před dvěma roky v létě 2020. Z genetických analýz vyplývá, že přísluší ke karpatské vlčí populaci. Smečka se pohybuje jak na české, tak na polské straně.
Příchod vlčat letos na Jablunkovsku doprovází častější útoky na hospodářská zvířata, zejména ovce. Hnutí DUHA aktuálně zjišťuje kompletní rozsah škod a kvality zabezpečení u městského úřadu Jablunkov, který má ze zákona povinnost tyto případy šetřit.
Podle dosavadních informací terénních pracovníků Hnutí DUHA Šelmy využívají vlci při útocích slabin v dosavadním zabezpečení nebo nezabezpečených chovů. „Rodičovský pár se nyní nachází v obtížném období, kdy musí uživit mláďata, která zatím nedovedou sama lovit. Přirozeně proto vyhledává nejsnáze dostupnou potravu. Rozumíme frustraci pastevců, kteří své chovy již zabezpečili a přesto u nich došlo ke škodám. Bohužel žádné opatření není 100% a v některých případech může nějakou dobu trvat, než chovatel najde to pravé řešení pro svůj chov a zvířata. Proto nabízíme pomoc v podobě šetření příčin útoku nebo konzultace možností zabezpečení stád,“ uvedl akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně a koordinátor Hnutí DUHA Šelmy Miroslav Kutal.
Fakt, že vlci napadají domácí zvířata sám o sobě nedokazuje, že by ztratili plachost.
„V rámci terénního monitoringu jsme měli možnost vlky pozorovat přímo v jejich přirozeném lesním prostředí a jednalo se o jedince s normálním chováním. Obavy ze střetu s lidmi nebo napadení člověka nejsou na základě dostupných informací na místě. K žádnému podobnému případu v České republice v posledních desítkách let nedošlo. Případy napadení člověka nejsou známé ani ze Slovenska, kde je koncentrace vlků vyšší než u nás,” zdůraznil terénní pracovník Hnutí DUHA Šelmy a Mendelovy univerzity v Brně Jiří Labuda [1].
Poznámky:
[1] Více informací ke klasifikaci vlčího chování najdete v článku od expertní skupiny vědců LCIE (Large Carnivore Initiative for Europe) nebo v českém Programu péče o vlka.
Podpořil:
