Do kraje se vrací rysi a bobři
Pardubice (pav) - Neuplyne zřejmě mnoho let a v Pardubickém kraji bude možné potkat rysa či losa, na řekách si budou stavět svá obydlí bobři a na Králickém Sněžníku budou farmáři hlídat svá stáda před vlky. Díky postupně se zlepšujícímu životnímu prostředí se totiž vrací zpět vzácné druhy zvěře. Myslivci však na unikátní trofeje mohou zapomenout, přemnožení těchto zvířat rozhodně nehrozí. Stopy výskytu bobrů a rysů zaznamenalo nedávné sčítání zvěře v Pardubickém kraji. V obou případech se vzácní živočichové pohybovali na Lanškrounsku. "Bobr se objevil v Oboře Lanškroun, kde je přírodní park Lanškrounské rybníky. Rysa nám nahlásilo myslivecké sdružení Tatenice, druhý by měl být severněji u Horních Heřmanic," uvedl před časem podle výkazů sčítání zvěře Zdeněk Janoušek z odboru životního prostředí a zemědělství Pardubického kraje. V lesích či na loukách by s potřebnou dávkou štěstí mohli lidé narazit také na losa. S přítomností těchto největších žijících tvorů u nás počítají i stavbaři při budování nových rychlostních silnic a dálnic. V plánech jsou i podchody či nadchody pro velká zvířata, kterými bude moci zvěř přecházet na druhou stranu komunikace. "Musí být dost prostorné i pro losy," řekl ředitel závodu Praha Ředitelství silnic a dálnic Alois Lichnovský. Více viz Téma na str. C3
Fotografie: Bobr se v Pardubickém kraji zatím objevil na Lanškrounsku.
Fotografie: MAFA
Divoká zvířata se pomalu vracejí
Bobři či rys ostrovid se objevují v Pardubickém kraji, ale zatím jen výjimečně
Pardubice - Zoologové a milovníci přírody se mohou těšit, že se s některými vzácnými druhy zvířat již budou setkávat nejen v zoologických zahradách, knihách či přírodopisných filmech, ale i ve volné krajině. Do Pardubického kraje se zvolna vracejí živočišné druhy, které jej předtím kvůli špatným životním podmínkám opustily nebo je lidé již před staletími vyhubili. Nyní jde o to, zda se spolu opět naučí žít.
Zlepšilo se prostředí i ochrana zvířat
"Zvířata se znovu vrací z více příčin. V přírodě je vše vzájemně provázáno a někdy může mít podstatný vliv okolnost zdánlivě nevýznamná. Obecně se zlepšuje životní prostředí, ale nejdůležitější je ochrana v takzvaných jádrových územích, kde tito živočichové přirozeně žijí. Velkou roli hrají také vztahy mezi lidmi a zvířaty a způsob, jakým člověk svou hospodářskou činností nakládá s krajinou," míní Vlastimil Peřina ze Správy CHKO Železné hory. Podobně mluví i vedoucí pardubického střediska Agentury ochrany přírody a krajiny Michael Hošek. "Návrat zvířat je dán lepším životním prostředím. Mnoho živočichů, kteří rozšiřují svůj areál, je vázáno na vodu a její kvalita stoupá. Významným faktorem je i menší množství emisí z průmyslové výroby a nižší vstupy chemických hnojiv a pesticidů do zemědělské výroby," říká Hošek. Možnou příčinou návratu zvířat může být podle něj i růst teplot daný globálním oteplováním. "Tím se rozšiřuje jejich oblast výskytu i do vyšších poloh," upozorňuje šéf pardubické agentury. Ze sousedního Polska by k nám mohli zavítat losi. "Táhnou přes naše území většinou do jižních Čech, na Třeboňsko, jako by to byla nějaká stará tahová cesta. Dálnice Praha - Brno je pro ně ale téměř nepřekročitelná," vysvětluje Peřina a vzpomíná, jak před několika lety museli ochranáři jednoho losa u dálnice uspat a převézt jej na druhou stranu traktorem, aby mohl pokračovat ve své pouti dál. "Všechny nové dálnice by už měly splňovat migrační propustnost, ať už pomocí mostů, pod nimiž by mohla zvířata projít, nebo nadchodů," věří Peřina.
Rysi se už objevili na Lanškrounsku
Rysi k nám pronikají hlavně z Beskyd, myslivci stopy jejich pobytu zaznamenali na Lanškrounsku. "Drží se vyšších poloh, a to i díky tomu, že se v nich nehospodaří tolik jako v nížinách. Mají obrovský akční rádius," vysvětluje Hošek. Podle jeho informací rysi zacházejí i do Žďárských vrchů. "Je pravděpodobné, že se odsud jednotlivci dostávají i do Pardubického kraje, ovšem jen výjimečně. Jejich pobyt zde rozhodně není trvalý," odhaduje vedoucí agentury. Teoreticky by se do kraje mohli dostat i vlci, kteří se ze Slovenska šíří do Beskyd a české části Karpat. "Mohli by doputovat i do oblasti Králického Sněžníku, kde by našli potřebné stavy vysoké zvěře a dostatečné rozlohy lesů. Je však třeba rozlišovat náhodné pozorování migrujícího živočicha od stálého výskytu v daném místě," říká Peřina. Vlci by však nesměli na myslivce působit jako červený hadr na býka. "Nelegální odstřely, ke kterým pravděpodobně dochází na Moravě, jsou úplně zbytečné, protože všechny škody, které vlci způsobí třeba na ovcích, ochrana přírody hradí, takže majitelé nepřijdou k úhoně. Je to spíše i psychologická věc a chovatelé v Čechách se postupně učí svá stáda účinně ochránit, například s pomocí dobře vycvičených ovčáckých psů," míní Peřina.
Bobrů bude pomalu přibývat
Podél řek postupně pronikají do Česka bobři. Stopy jejich pobytu už myslivci našli na Lanškrounsku. "Míst, kde by mohli žít, je ale v Pardubickém kraji poměrně velké množství a lze očekávat, že se tu bobři v budoucnu objeví častěji," tvrdí Peřina. Invaze některých zvířat není naopak podle ochránců přírody žádoucí a přináší spíše problémy. Původní kunovitou šelmu norka evropského vytlačuje jeho importovaný příbuzný norek americký, který je v Pardubickém kraji již jako doma. "Do evropské přírody unikl z kožešinových farem, aklimatizoval se zde a dokáže decimovat třeba populaci kriticky ohroženého raka kamenáče," poukazuje na jeden příklad Peřina. Podle něj dochází často k podobným škodám, když se živočišný druh dostane do jiného geografického prostředí, jehož ekosystém na něj není připraven.
Lososi? Jednou budou asi i v Orlici
Do Labe v Čechách se po mnoha desetiletích vrátili lososi obecní. Jejich většímu rozšíření brání kromě znečištění řeky také vodní stavby. "Limitující pro lososy jsou migrační bariéry, jezy nebo přehrady. Existuje však akční plán pro výstavbu rybích přechodů, měly by být hotové do deseti let, aby lososi mohli táhnout až do Orlice, v jejímž povodí jsou i lokality vhodné ke tření této ryby," nastiňuje Peřina budoucnost lososů, známých dosud spíše z Kanady. Podle něj také v Pardubickém kraji přibývá rovněž například krkavců, kteří hnízdí i v CHKO Železné hory, či čápů černých. "Je to hodně otázka přístupu člověka k přírodě. Do značné míry záleží na tom, jak se lidé naučí zvířata respektovat ve svém okolí. Očividné je to zejména v případech, kdy daný druh ovlivňuje tu složku ekosystému, na které má svůj zájem i člověk. Jako příklad lze uvést vydru říční a rybáře," uzavírá Peřina.
Fotografie: ZATÍM JEN V ZOO. Mláďata rysa ostrovida je zatím možné spatřit nanejvýš v zoologické zahradě. Podle odborníků by se ale mohli příštích letech rozšířit i do Pardubického kraje. FOTO: MAFA -
JIŘÍ TUREK
PAVEL DOSOUDIL
Vrátí se do kraje vyhubená zvířata?
Jak to vidí
Martin Košťál, starosta Lanškrouna
Jsem původním vzděláním lesník, takže si myslím, že to nijak dramatické nebude. Jednoho bobra máme na rybnících v sousedství Lanškrouna asi třetím rokem, ale je stále jen jeden, nežije v páru a hrady si zatím nestaví. Je to jistě zajímavost, ohlodané stromy jsou turisticky vděčné, ale větší význam bych tomu nepřikládal. Rys k nám dříve také někdy zavítal, u Albrechtic se kdysi našla stržená srnčí zvěř. Určitě zde však nezůstane natrvalo, jeho revír je třicet kilometrů a tak rozsáhlé klidné území tady nemá šanci najít. Životní prostředí i hospodaření se zlepšuje, ale že by to u nás bylo jako v Kanadě, určitě nehrozí.
