Ve vyostřené debatě o dalším osudu norské vlčí populace nastal opět zvrat. Stejný ministr životního prostředí, který vydal koncem loňského roku důležité rozhodnutí chránící tamější vlky před decimujícím odstřelem, chce nyní otevřít možnost lovu vlků po zbytek letošní zimní sezóny. Vzhledem k faktu, že až doposud neměl lov těchto šelem jakoukoli legislativní oporu, ministr se rozhodl změnit zákon. Norské ekologické organizace přitom upozorňují, že zmíněné změny povedou k vyhubení všech norských vlků, a tím i ohrožení celé skandinávské populace.
Norská vláda připravovala stávající zákon chránící biologické, geologické i krajinné bohatství Norska (Naturmangfoldloven) osm let a v platnost vstoupil v roce 2009. Na komplikovaném procesu se tehdy podíleli nejlepší právní experti v zemi. Jeho novelizace má nyní na ministrův návrh probíhat 14 dní a nevládní ekologické organizace měly na jeho připomínkování a hodnocení dopadu změn pouze tři pracovní dny. Změněný zákon by vstoupil v platnost ještě před koncem letošní lovecké sezóny.
Silje Lundberg, jedna z představitelek největší norské ekologické organizace Naturvernforbundet (členové mezinárodní platformy Friends of the Earth) komentovala situaci slovy: „Demokratické principy v zemi jsou pošlapávány v zájmu odstřelu kriticky ohroženého savce. Je to naprosto nepochopitelné.“ Změna legislativy může znamenat, že vlk zmizí ze seznamu ohrožených druhů a ztratí svoji zákonnou ochranu. To de facto otevírá možnost jeho úplného vyhubení v této skandinávské zemi. Změna zákona se přitom týká všech druhů velkých šelem.
Životaschopné populace velkých šelem v norském pojetí
Šest dobrovolníků Rysích a Vlčích hlídek Hnutí DUHA se v lednu letošního roku vydalo na cestu do Norska, aby se seznámili s podstatou problému. Setkali si se zástupci zmiňované organizace Naturvernforbundet a také s místními zoology a ochranáři v oblasti Rendalen. Ta se nachází v jihozápadní části země a jedná se o území, kde mají vlci ještě zatím státem garantovanou celoroční ochranu. Odhadem tato oblast nyní zaujímá zhruba 5-10 % celkové rozlohy země. Pokud některý vlk toto území opustí, může být zastřelen. Vedle zvýšení intenzity lovu vlků norský parlament také usiluje o zmenšení tohoto území na zhruba jedno procento rozlohy Norska.
Země si stanovila každoroční cíle pro velikost populací čtyř druhů velkých šelem. Na více než 385 tisících kilometrech čtverečních (tedy zhruba pětinásobek rozlohy ČR) mají právo žít 4 vlčí smečky, 13 rozmnožujících se medvědích samic, 65 rozmnožujících se rysic a 39 rozmnožujících se samic rosomáka. Kromě toho vládní pracovní skupina (ve které ovšem nebyli zastoupeni žádní biologové) určila, kde tyto šelmy smějí žít, aby nepředstavovali riziko pro zemědělce a chovatele ovcí.
Oblasti vymezené pro ochranu vlka, medvěda, rosomáka a rysa v Norsku. Zdroj: environment.no.
Tímto chce Norsko zabezpečit, že bude mít životaschopné populace šelem, k čemuž jej zavazuje stávající legislativa i mezinárodní Bernská úmluva o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Co je „nad limit“, či mimo vytyčené území, může být zastřeleno prostřednictvím udělených loveckých licencí.
A jak se Norsku daří tyto cíle plnit? Zdá se, že pouze rosomák zvládá silný lovecký tlak. V roce 2015 jich bylo napočítáno jedenáct nad limit, za to medvědi „nevyužili“ svoji kvótu ani z poloviny (v roce 2015 bylo zaznamenáno 6 medvědic s medvíďaty) a rozmnožujících se rysic je evidováno již několik let za sebou sotva padesát. Bouřlivá debata ohledně velikosti vlčí populace se nejvíce rozhořela loni v září, kdy parlament rozhodl o odlovu 47 z 68 vlků žijících na území Norska.
Norský přístup k ochraně šelem nekoresponduje s představou, jakou o Norsku – možná tedy mylně – obvykle máme: země s obrovským přírodním bohatstvím, vyvinutým environmentálním cítěním a vyspělou demokracií. Stejně tak se jejich přístup zcela míjí s celoevropským trendem ochrany velkých šelem a hledáním modelu jejich soužití v člověkem pozměněné krajině.
Argumenty proti vlkům? Strach a ztráty ovcí
Chov ovcí a skotu je pro norský venkov jedním z hlavních zdrojů obživy. Každoročně vyženou pastevci na pastvu 2,5 milionu ovcí, které se pasou volně v krajině až do konce sezóny, bez ochrany pasteveckými psy či ohradníky. Zpátky se jich vrací průměrně o 130 tisíc méně a dle Naturvernforbundet i oficiálních statistik jich vlci z tohoto počtu mají „na svědomí“ asi 1600, tedy zhruba jedno procento. I přesto jsou jedním z důvodů vyostřené diskuze právě škody na ovcích.
Na norském venkově je ale uměle přiživován i neopodstatněný strach z vlků. Debata nabrala absurdních rozměrů právě letos v lednu, kdy ministr životního prostředí uvolnil ze státního rozpočtu 1 milion norských korun (v přepočtu asi 3 miliony českých korun) na odchyt devítičlenné vlčí smečky (v oblasti Rendalen) a instalaci speciálních obojků. Hon na vystresované šelmy probíhal 14 dní za využití helikoptéry a sněžných skútrů. Instalované obojky neslouží k výzkumným účelům a nepřináší žádná vědecká data. Slouží pouze k varování obyvatel - pokud se vlk s tímto speciálním zařízením přiblíží k lidským obydlím a farmám, spustí se poplašný alarm. Zástupci z norské ochranářské organizace se shodují na tom, že se jednalo pouze o divadlo, které mělo jednorázově uklidnit situaci, ale nepřineslo žádné trvalé řešení.
Stopování vlčí smečky v kolejích sněžných skútrů, které 14 dní před tím vlky naháněly pro odchyt a instalaci speciálních obojků. Foto: Josefa Volfová
Kdo vlastně tuto emotivní a vyostřenou debatu o vlcích v Norsku vede? Průzkumy Norského institutu pro výzkum přírody (Norwegian Institute for Nature Research) ukazují, že 80 % norské veřejnosti vnímá přítomnost vlků ve své zemi kladně, a to včetně lidí žijících na venkově. Debatu o nich ale vyhrocuje poměrně malá, ale hlasitá skupina politiků a farmářů. Organizují demonstrace, na které sváží účastníky v autobusech, předkládají manipulativní argumenty a získávají politickou podporu. Podle zástupců Naturvernforbundet je „vlčí konflikt“ důsledkem dlouhodobé frustrace venkovského obyvatelstva, které má slabý hlas v politice a má pocit, že se o otázkách venkova rozhoduje ve městech.
Osvěta, vyjednávání a mezinárodní kritika
Našich norských průvodců jsme se při debatách zeptali, kde vidí cestu, která by mohla vést k nalezení modelu soužití velkých šelem a lidí na venkově. Důležité je podle nich šířit věcné a objektivní argumenty a pravdivé informace o ekologii velkých šelem. Do rozbouřené a emotivní debaty je třeba vnést klid a racionální uvažování. Norská společnost je velmi citlivá na kritiku ze zahraničí a zakládá si na tom, aby byla i nadále vnímána jako environmentálně uvědomělá země s velkým přírodním bohatstvím, za kterým přijíždí zahraniční turisté.
JOSEFA VOLFOVÁ
Článek byl sepsán na základě informací načerpaných v rámci vzdělávací cesty pracovníků a dobrovolníků Hnutí DUHA do Norska v lednu 2017 a informací z webu organizace Naturvernforbundet a dalších zahraničních zpravodajských serverů. Vzdělávací cesta byla podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
