Když si v České republice představíme rysa, bude to pravděpodobně v Beskydech nebo na Šumavě. Ve skutečnosti však už víc než pět let monitorujeme tyto šelmy také v Novohradských horách. Zpočátku se jednalo především o stopování. To nám pomohlo odhalit oblíbená rysí zákoutí a cestičky. Postupně jsme však s našimi dobrovolníky Rysích hlídek začali využívat také fotopastí a díky nim nahlížet do ještě skrytějších tajemství rysích životů a rozeznávat jednotlivé samce i samice. Od namlouvání kocourů po dovádění koťat - začaly se před námi rozvíjet bohaté osudy novohradských rysů... 


Historické okénko: jeden z rysů byl zastřelen jen krátce po reintrodukci

Novodobá historie výskytu rysa ostrovida na česko-rakouském pomezí začala bohužel nešťastně. Jeden z prvních kocourů, kteří sem pronikli díky šumavské reintrodukci už v 80. letech, byl totiž záhy zastřelen. Upomínkou tohoto zástřelu z 16. března 1985 se stal pomník, který lze najít u zaniklé osady Stříbrné hutě v Novohradských horách, poblíž státní hranice. O samotném činu existuje dokonce historický zápis (při jehož čtení si ale nikdo nemůže být jist, jak moc si autoři přibarvují realitu a jakou tekutinou se posilnili při jeho sepisování).

Ze zápisu se například dozvídáme, že rysa postřelil rakouský pytlák vysoké a silné postavy, který „nosí hubertus a lovecké boty značky Stiefel.” Dále se v něm uvádí: 

„Sobota 16. března 1985 – rys vystopován v houštinách porostu 779 e2, ale nechce (mrška) ven, posléze jsou stateční psi odvážného lovce vypuštěni, rysa zaskočí…přichází jim na pomoc lovec…rys je dostřelen ranou na krk a zhasíná…“

Každopádně je zřejmé, že k zastřelení rysa opravdu došlo a asi nejdůležitější (a smysluplnou) částí tehdejšího písemného svědectví je výpověď zoologa a ilustrátora Ludvíka Kunce. Ten v zabitém jedinci poznal dospělého rysího samce Gora, který byl půl roku předtím v rámci oficiálního reintrodukčního projektu Lynx vypuštěn do volné přírody na Vysoké Mýti v západní části Šumavy. Těžko říci, zda se rys před tím stihnul zapojit do reprodukce. Pokud ne, znamenalo by to, že se počet vypuštěných zvířat rychle snížil minimálně o jednoho samce.


Novohradským rysům momentálně dominuje rodinný klan

Od loveckých historek se nyní přesuňme do současnosti. Místnímu rysímu společenstvu aktuálně jednoznačně dominuje rodinný klan rysice Jiskry a kocoura Luďka. Jejich dlouhé putování je již Jihočechům známé: tito sourozenci se narodili v roce 2014 na Prachaticku a po dlouhých peripetiích a potulkách se oba opět setkali – tentokrát v Novohradských horách. Bohužel od roku 2017, resp. 2018 se ani jeden ze sourozenců na fotopastech již nefotí a předpokládáme, že už nežijí.

Díky pečlivé práci našich dobrovolníků Rysích hlídek se v roce 2019 podařilo v oblasti zachytit rysici Bouři (dcera matky zakladatelky Jiskry z roku 2016) se dvěma koťaty a ve stejné lokalitě také Bouřinu dceru z roku 2017, rysici Lee, se třemi koťaty.

Kromě nich se v Novohradských horách pohybují tři kocouří sourozenci: Vendelín, Lotrando a Lesk. Jedná se také o Jiskřiny potomky z roku 2017.

Pokud jste se při čtení rodokmenu novohradských rysů ztratili, není divu. Příbuzenské vztahy jsou zde velmi zamotané a blízké. De facto lze říci, že kromě jediné výjimky (rysice Adély, viz níže) jsou zde všichni jedinci příbuzní, což nám bohužel nepřináší optimistické vyhlídky do budoucna. Nadějí je, že do regionu opět zavítá nějaký nepříbuzný samec ze Šumavy či Bavorska, který oživí zdejší rodinný klan.

 

Po stopách novohradských rysů se s námi můžete vydat už tuto sobotu

Mozaiku životních příběhů jednotlivých rysů z jihozápadních Čech a přilehlého Bavorska a Rakouska se daří skládat díky široké spolupráci zoologů, ochranářů, dobrovolníků. lesníků a myslivců v pohraniční oblasti. Ještě blíže se můžete k novohradským rysům dostat v sobotu 13. 6. na rysí výpravu na Kraví horu. Po stopách i příbězích místních šelem tu bude provázet člen Rysích hlídek Rosťa.


Na monitoringu rysa a vlka v jihozápadních Čechách se podílejí dobrovolníci Rysích a Vlčích hlídek. V roce 2020 projekt podpořili: