SRNÍ (Klatovsko) (ČTK) - Jednoho rysa a 20 jelenů a laní sledují nyní v českých šumavských lesích speciální vysílačky umístěné v obojku na krku zvířete, další dva rysy, jeleny a srnce monitorují v bavorském národním parku. Zařízení posílá SMS zprávy, takže odborníci mohou sledovat aktuální pohyb i zvyky těchto velkých savců. Projekt takzvané telemetrie existuje na české i bavorské straně Šumavy už řadu let, letos se čeští vědci rozhodli nechat do podrobností života sledovaných zvířat nahlédnout i veřejnost. Online informace například o rysovi Patrikovi lze najít na internetových stránkách parku, řekl dnes ČTK koordinátor telemetrie na české straně parku Pavel Šustr.
Vědci i laici si tak mohou nechat zakreslit pohyb sledovaného zvířete ve vybraném časovém úseku. Pohyb rysa se lokalizuje dvakrát denně, pohyb jelena po dvou hodinách. Na internetu se ale z bezpečnostních důvodů objeví informace u rysa i s několikadenním zpožděním. Předejde se tak tomu, aby někdo zvíře lokalizoval a pak se ho pokusil nelegálně zastřelit. Ze zkušeností z minulých let správci parku vědí, že rukou pytláka zahynula řada sledovaných rysů.
Loňská zima vědcům nepřála, proto se jim nepodařilo do připravených pastí nalákat žádnou srnčí zvěř, aby jí mohli dát obojky s vysílačkami. "Během nejbližší zimy se chystáme obojkovat 24 srnců, náš cíl je mít v západní části obojkováno pět až šest rysů, rádi bychom obojkovali losa, zatím jsme nebyli úspěšní," upřesnil výzkumník. Právě sledování vzájemného působení rysa a jeho kořisti - srnců, je pro vědce jedním z důležitých poznatků.
Informace, které vysílačka z obojku přes satelit posílá, slouží k zjišťování zvyků a velikosti teritorií jednotlivých zvířat. Díky tomu mohou vědci například nyní říci, že jelen Vincek rád přechází z české na německou stranu hranic. V létě se drží v Německu, do Čech si pak zajde v době říje za laněmi, nakrátko se vrátí do Německa a s prvním sněhem zas míří do české obůrky. Podle obojků tak zjistili, že zhruba polovina jeleních samců takto během roku mění místa, polovina zůstává na jednom území. To odborníkům pomáhá nejen lépe poznat život jelenů, ale třeba také sledovat, jak může jejich pohyb a případné okusování výhonků stromů a semenáčků ovlivňovat skladbu lesa.
Podle dat z rysího obojku odborníci vědí, jak velkou plochu šelma obývá. "Víme třeba, že z Kašperských hor na Prenet, to je asi 30 kilometrů, ujde klidně i za den," řekl Šustr. Jeho německý kolega Marco Heurich prozradil, že signály z obojku určily, kde rysí samice porodila koťata, kam pro ně chodila lovit i že si vybírá raději klidnější hustší les. Z informací od samce se dá zase určit, jak blízko si troufne k lidským sídlům a že mu nevadí ani menší les nebo holá plocha. Také němečtí zoologové zveřejňují informace o pohybu šelem na internetu. Od října budou informace o pohybu z německých i českých obojků promítat do leteckých snímků, řekl Heurich.
Lada Pešková
