Na území obcí Kostelec u Holešova, Stará ves a Němčice byl polovině května zaznamenán výskyt medvěda hnědého. Hnutí DUHA to potvrdili místní obyvatelé, kteří zvíře zahlédli ve čtvrtek 14. 5. 2009 v časných ranních hodinách. Medvěd se sem mohl zatoulat z Beskyd přes Hostýnské vrchy. Právě přes Hostýnské vrchy směrem k Maleníku se velké šelmy, mezi něž patří také vlci a rysi, pohybují při migracích směrem na západ do Oderských vrchů a Jeseníků.
Medvěda viděli nezávisle na sobě minimálně tři svědci, kteří zvíře pozorovali kolem čtvrté hodiny ranní na hlavní silnici č. 490 mezi Kostelcem a Němčicemi. Medvěd podle jejich slov běžel po silnici ve směru na Rymice a proběhl kolem auta, druhý svědek viděl medvěda stát na zadních, a když se auto přibližovalo, utekl do řepkového pole směrem k Němčícím. Dva svědci, s kterými jsem měl možnost hovořit, jezdí trasou často v brzkých ranních hodinách a mají zkušenosti s pozorováním běžných druhů zvěře. Medvěda viděli na několik desítek metrů a jejich výpovědi považuji za věrohodné. Bohužel kvůli suchému počasí se další pobytové znaky (stopy nebo trus) nepodařilo v okolí najít.
Medvěd hnědý je v ČR původním druhem, na Moravě (a v celé dnešní ČR) byl vyhuben koncem 19. století. Do Beskyd se tyto největší evropské šelmy vracejí od 70. let 20. století, nyní odhadujeme jejich početnost na 3–5 kusů. V České republice jsou zákonem chráněni – jejich usmrcování nebo zasahování do jejich prostředí tedy není bez příslušné výjimky povoleno. I když jsou medvědi největšími evropskými šelmami, až 90 % jejich potravy tvoří rostlinná složka (především tráva, výhonky, různé lesní bobule a jiné plody, například bukvice). Rád rozhrabává také staré pařezy, kde hledá larvy hmyzu nebo vybírá vosí, včelí a mravenčí hnízda. Aktivně kořist v našich podmínkách většinou neloví, ale rád se přiživuje na zdechlinách (uhynulých zvířatech). A samozřejmě – jak názve napovídá, medvědi milují med.
Hnutí DUHA Olomouc se dlouhodobě zabývá monitoringem a ochranou velkých šelem především v Beskydech a děkuje místním občanům za tuto informaci.V minulosti nejsou zprávy o výskytu medvěda v této oblasti, ale pokud šelmy čas od času migrují výše popsanou cestou n směrem západ, musí vždy překonávat i osídlenou, kulturní krajinu podobné té u Kostelce.
Pozorovaný medvěd je nejspíš skutečně divoký – byl spatřen jen krátce a člověka se bál. O zvířeti odchovaném v zajetí, která by bylo vypuštěno nebo uprchlo, bychom pravděpodobně měli daleko více zpráv. Snažil by se například získat potravu mnohem blíže člověka a mohl by působit i škody na domácích zvířatech. Tak tomu bylo v roce 2000, kdy se pravděpodobně ze zajetí uprchlý medvěd pohyboval ve Vsetínských vrších.
Medvěd je jediná velká šelma, která může být člověku nebezpečná – většinou jsou však medvědi poměrně plaší a člověku se snaží vyhnout, nepovažují ho za svou potravu. Ke konfliktům může dojít v případě, že medvěda překvapíme na malou vzdálenost. Pak je třeba zůstat v klidu, nedívat se zvířeti přímo do očí a pomalu odejít. V případě útoku medvěda se doporučuje zůstat nehybně ležet, lokty si chránit týl a důležité břišní orgány. Medvědi však často útok jen předstírají. Napadení člověka medvědem nebylo zatím v Beskydech zaznamenáno a také na slovenskou jsou tyto střety spíše výjimečné a jejich důvody nejasné, přestože jsou často předmětem zvýšeného zájmu médií.
Do 27. 5. jsme neznamenali žádné další údaje o výskytu medvěda na Přerovsku ani Kroměřížsku. Je možné, že nakonec medvěd našel správnou cestu do hor. Kdyby kdokoliv z občanů měl další poznatky o výskytu tohoto medvěda, uvítáme je. Mohou nás kontaktovat na telefonu 728 832 889 (případně 602 629 850), na e-mailu stopy@selmy.cz. Další informace o šelmách zájemci najdou na www.selmy.cz, případně informační materiály rádi zašleme na požádání klasickou poštou.
Miroslav Kutal, vedoucí programu ochrany velkých šelem, Hnutí DUHA Olomouc.
