Před týdnem byla vyhlášena prestižní evropská cena Natura 2000 Award 2020. Ta je udělována za významné úspěchy v udržování a ochraně lokalit Natury 2000 [1] v celkem šesti kategoriích. Jedním z letošních vítězů byl také projekt TRANSGREEN, jehož partnery byly i instituce z České republiky, včetně Hnutí DUHA Olomouc. Projekt vyhrál v kategorii “Přeshraniční spolupráce a propojování” v konkurenci 27 finalistů. Zabýval se fragmentací krajiny, ochranou migračních koridorů a lepší spoluprací jednotlivých aktérů na ekologickém a pro migraci zvěře bezpečném rozvoji dopravní infrastruktury. České úřady a politici by toto ocenění měli brát jako povzbuzení k vytváření ekologicky šetrné silniční i železniční infrastruktury a územních plánů.
Záznam z udělování ceny Natura 2000 Award 2020
Fragmentace krajiny ohrožuje zejména velké šelmy
Pohoří Karpat je jednou z nejbohatších přírodních oblastí v Evropě, hostící neuvěřitelně rozmanité typy přírodních stanovišť, živočichů i rostlin. Zároveň je domovem větší části evropské populace velkých šelem. Mnoho oblastí Karpat je chráněno v rámci sítě Natura 2000. Nicméně v posledních desetiletích byl udržitelný rozvoj tohoto regionu zkoušen rychlým růstem dopravní infrastruktury. To mělo negativní dopad především na různé druhy živočichů, kteří jsou závislí na volném pohybu krajinou i za hranicemi jednotlivých chráněných lokalit. V kontextu ochrany velkých šelem je třeba zdůraznit, že právě rys medvěd a vlk jsou z hlediska pohybu v krajině jednou z nejohroženějších skupin živočichů, jakož i některé druhy býložravců.
Projekt TRANSGREEN přivedl k jednomu stolu ochránce přírody i zástupce “velké infrastruktury”
Rostoucí důležitost otázky fragmentace krajiny v Karpatech vedla k mezinárodní spolupráci v rámci projektu TRANSGREEN (1. 1. 2017 - 30. 6. 2019), financovaného z evropského programu Interreg Danube (DTP). Projekt vedl WWF-CEE (WWF Central and Eastern Europe) a zahrnoval dalších šestnáct partnerů z šesti zemí střední a východní Evropy (Česká republika, Rumunsko, Rakousko, Maďarsko, Slovensko a Ukrajina). Ti dohromady představovali široký průřez různými odvětvími (od ochrany přírody přes dopravní a územní plánování), institucemi (zahrnující veřejné autority, vědecké instituce, nevládní organizace, soukromé podnikání či mezinárodní organizace), a to na všech úrovních (lokálních, regionálních, národních i mezinárodních).
Základem projektu bylo sdílení zkušeností, dobré praxe a stimulace diskuze napříč všemi odvětvími, kterých se fragmentace krajiny týká. Konkrétní opatření, týkající se plánování, výstavby, řízení a monitorování velké infrastruktury se zaměřila na čtyři pilotní projekty: dálnice přes Vizovické vrchy (Česká republika – Slovensko), dálnice v úseku Tîrgu Mureș – Iași (Rumunsko), železniční trať Curtici (Radna) – Deva (Rumunsko) a dálnice v úseku Miškovec (Maďarsko) – Košice (Slovensko) – Užhorod (Ukrajina). Hlavním výstupem se stala Příručka k omezování vlivu rozvoje dopravy na přírodu v karpatských zemích („Doprava a ochrana fauny v Karpatech“), jejíž přípravu koordinovala česká Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR). Pokyny příručky budou i nadále prosazovány jako jednotná politika ve všech zapojených zemích v rámci Karpatské úmluvy [2].
Průchodnost krajiny v Beskydech je stále v ohrožení
Karpatské koridory jsou však i nadále v ohrožení. Beskydské populace vlků a rysů přímo závisí na propojení přírodních oblastí nejen v rámci České republiky, ale také na Slovensku. Omezený pohyb šelem přes bariéry v krajině může být zároveň příčinou toho, že rostoucí počet medvědů na Slovensku se u nás zatím neprojevuje [3]. Největší problémy momentálně představují stále chybějící ekodukt u Jablunkova a riziko odříznutí Beskyd a Javorníků od navazující oblasti slovenských Kysuc, realizací dálnice D3 mezi Čadcou a Žilinou. Kysuce a jejich průchodnost jsou přitom klíčové pro zachování konektivity mezi Slovenskem, Českem a Polskem. I proto navázal letos na úspěchy TRANSGREENu projekt SaveGREEN, jehož je Hnutí DUHA Olomouc opět partnerem [4]. Nutnost lepší ochrany migračních koridorů dokazuje i případ autem sraženého beskydského rysa letos v září.
Pohled na silnici nedaleko státní hranice v Mostech u Jablunkova, kde dosud chybí ekodukt pro migraci velkých savců
Poznámky:
[1] Natura 2000 je celoevropská soustava chráněných území, jejímž cílem je chránit nejcennější přírodní bohatství Evropy. Každý stát Evropské unie má povinnost vyhlásit lokality, v kterých budou chráněny nejen rostliny a živočichové, ale i jejich přirozená stanoviště. V České republice ji tvoří 41 ptačích oblastí a 1113 evropsky významných lokalit. Více zde.
[2] Karpatská úmluva je jediným víceúrovňovým řídícím orgánem pro celý karpatský region. Po Alpské úmluvě je také celosvětově druhým smluvně podloženým modelem pro ochranu a udržitelný rozvoj horského regionu. Sedmi smluvními stranami Úmluvy jsou Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovenská republika a Ukrajina. Po podpisu v Kyjevě v květnu 2003 vstoupila Úmluva v platnost v lednu 2006. Jejím cílem je ochrana a udržitelný rozvoj Karpat prostřednictvím zlepšování kvality života, posilování místních komunit a ekonomik, jakož i ochrany přírodních hodnot a kulturního dědictví. Sekretariát Karpatské úmluvy sídlí v kanceláři OSN pro životní prostředí ve Vídni.
[3] Více se propojením slovenských, českých a polských oblastí výskytu velkých šelem zabýval např. článek WWF Slovensko: “Lov vlka na Slovensku ohrožuje i přeshraniční vlčí rodiny. Jak se daří vlkům na hranicích Kysuc a Beskyd?”
[4] Projekt SaveGREEN navazuje nejen na klíčové výsledky projektu TRANSGREEN, ale také projektů ConnectGREEN a Harmon. Je rovněž financován z evropského programu Interreg DTP a Hnutí DUHA Olomouc je jedním ze čtyř českých partnerů. Projekt začal 1. 7. 2020 a potrvá do 31. 12. 2022.
