Osobnost kraje
Ostrava - Ludvík Kunc patří k nejuznávanějším českým zoologům, známý je však také jako výtvarník a publicista.
Jeho zásluhy na přežití rysa ostrovida ve volné přírodě jsou neocenitelné. Někomu možná připomenou příběh z knihy spisovatele Jeana Giona o muži, který vytrvalou dlouholetou prací vysadil les v rozsáhlé, dříve pusté oblasti Provence.
Stejně dlouholetá je i činnost Ludvíka Kunce v oblasti ochrany přírody. Dnes je předním znalcem chování a výskytu velkých šelem ve středoevropském areálu, stabilně spolupracuje s Českým svazem ochránců přírody, se zaměstnanci správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy, hnutím Duha a dalšími odborníky z oblasti zoologie a ekologie.
Vyrůstal ve vesnici Olešná na Rakovnicku. "Měl jsem to docela daleko do školy, a tak jsem mohl neustále pozorovat zvířata žijící volně v přírodě - veverky, kuny, srny i lišky. Velké šelmy ale u nás nežily. Dokonce jsem později odjel na Slovensko, abych uviděl medvěda," líčí třiasedmdesátiletý zoolog, jehož druhou, původní profesí je výtvarné umění. Kuncovy obrázky zvířat a ilustrace mnoha knih o přírodě, včetně osmi vlastních, prosluly. V ostravské zoologické zahradě, kam nastoupil v roce 1961, vytvořil stovky kreseb s osobitým rukopisem příznačným výstižnou zkratkovitostí.
Ilustracemi vybavil informační tabule mnoha naučných stezek v regionu, zejména v oblasti Beskyd a Poodří. Rys v dnes již bývalém logu ostravské zoo pocházel rovněž z jeho dílny.
V šedesátých letech, když Ludvík Kunc přišel do ostravské zoo, byl u nás povolen odstřel rysa coby predátora. "V Beskydech tehdy žilo asi dvacet šest těchto šelem. V roce 1971 zbyla jen jediná," vzpomíná zoolog. Kunc se snažil o odchyt rysů v horách regionu, později své úsilí přesunul na Slovensko.
Díky dobré spolupráci s tamními myslivci a ochránci přírody byla jeho zásluhou do ostravské zoo převezena téměř stovka divokých zvířat. "Polovinu jsme po čase vypustili do volné přírody, z toho osmnáct rysů na Šumavu," řekl Kunc.
Zatímco od sedmdesátých let se populace rysa v českých horách zdárně rozrůstala, dnes se tato šelma stává opět vzácnou. Především vlivem pytláctví. Na Šumavě žije okolo třiceti rysů, v Beskydech patnáct a v Jeseníkách dva nebo tři.
Mimo jiné na obranu před pytláky, ale také pro možnost zaznamenávání aktuálního výskytu šelem v přírodě Ludvík Kunc ve spolupráci s hnutím Duha inicioval takzvané vlčí hlídky. Mají stálou oblibu.
Kunc také pracuje jako garant pro granty Českého svazu ochránců přírody, zhruba desetkrát do roka vystavuje. Teď právě například v Jánošíkově muzeu v Terchové. Se skupinou řezbářů a výtvarníků se loni na podzim účastnil sympozia v osadě Pulčín na Vsetínsku, výsledkem tvorby byly několikametrové indiánské totemy A kde se cítí nejlépe? "Nad 800 metry nad mořem. Často pobývám třeba v pralese Mionší."
Foto Autor - Foto - MAFA - ALEXANDR SATINSKÝ
