AKTUALIZOVÁNO 7. 12. 2020 [2]
Před třemi lety se z Broumovska ozývalo mnoho lží a polopravd o vlcích, vracejících se do místní krajiny. Bohužel i nyní se některé z nich vrací v “nových kabátech.” Více než dříve se však zdá, že jsou využívány k víření vod ve prospěch mediálního zviditelnění či upevňování politických vazeb. Uprostřed toho všeho stojí místní farmáři, kteří se jistě nepotýkají s jednoduchou situací. Některé “výkřiky” do médií jim jejich situaci ale mohou spíše zhoršit. Politici a další veřejně aktivní osoby by neměli problémy pastevců využívat ke svému zviditelnění. Z mnoha jejich projevů by pak totiž mohli dotčení farmáři vyjít jako lidé, kteří nejsou ani při dotační podpoře schopni zajistit bezpečnost vlastních zvířat. Nakonec by se mohli pastevci stát obětními beránky spolu s vlky, ačkoliv celý problém společného soužití je samozřejmě složitější. Každopádně podpora chovatelů pomocí nepravdivých či zkreslených výroků ve veřejném prostoru nemůže udělat dobré jméno pastevectví na Broumovsku ani nikde jinde.
1) Vlci na Broumovsku opět útočí v blízkosti rodinných domů - tisková zpráva, kterou mimo jiné vydal na svých oficiálních stránkách také europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský
„Vlci se znovu nebáli zaútočit doslova několik desítek metrů od obydlených domů.”
(TZ Tomáš Zdechovský, 12. 11. 2020)
Obec Vysoká Srbská, ke které se toto prohlášení vztahuje, je vzdálena zhruba 500 metrů od nejbližšího lesního porostu a zhruba 4 km od souvislé lesní plochy. Ta se již nachází za blízkými polskými hranicemi a spadá do Národního parku Stolových hor. To, co se lidem může zdát jako nebojácnost, může v instinktivním chování zvířete vypadat zcela jinak. Zvláště, sousedí-li pastvina/y přímo s lesními porosty či remízky - pak je pro vlky útok na ovce pasoucí se u lesa stejný (a v případě nedostatečného zabezpečení ještě jednodušší), jako útok na jakékoliv divoké zvíře na místě ovcí. To, že z lidského hlediska jde o návštěvu možná nekomfortně blízkou obydlím (jedná se však o subjektivní měřítko), neznamená, že vlci nejsou plaší nebo že jsou dokonce nebezpeční lidem. Vlci nerozumí lidským konceptům. Pokud je pastvina dostupná z volné krajiny a není nikým hlídaná, je pro ně lákadlem. Zvláště po setmění navštěvují okolí lidských sídel různá zvířata, která zde hledají potravu nebo jen prochází.
„ ‚Budeme čekat na dobu, kdy i poslednímu chovateli vlci roztrhají ovce? Kdy konečně ochraně přírody dojde, že zde zcela selhává a je potřeba situaci aktivně řešit? Nikoliv slovy a sliby o mapování a podobnými nesmysly. (...)' konstatuje Kamil Zahradník z Lesnicko dřevařského vzdělávacího institutu."
(TZ Tomáš Zdechovský, 12. 11. 2020)
Tvrzení, že ochrana přírody v tomto případě zcela selhává, je nanejvýš troufalé. Zvláště uvážíme-li, že pracovníci ochrany přírody na regionálních pracovištích drží pohotovosti, aby byli v případě potřeby chovatelům bezprostředně nápomocní.
Agentura ochrany přírody a krajiny se nově rozhodla pravidelně sdílet data o nahlášených útocích. Prozatím takto zveřejnila tabulky ze září a října tohoto roku z celé České republiky, ze kterých vyplývá [1]:
ZÁŘÍ
-
V září došlo k 36 útokům na hospodářská zvířata, které byly uvedeny jako napadení vlkem nebo vlky.
-
Ani v jednom případě nebyla zvířata chráněná pasteveckým psem nebo pastýřem či hlídačem.
-
U 12 případů chyběl zcela elektrický ohradník.
-
U 16 případů, u kterých se nalézaly elektrické ohradníky nebo aspoň kombinované el. oplocení, fungovaly nanejvýš tři vodiče. Za efektivní ochranu se přitom považuje ohradník či lanka s alespoň 5 vodiči.
-
Jen v 7 případech z 32, u kterých je uvedená výška zabezpečení, bylo oplocení vyšší než 120 cm. To je přitom minimum pro optimální zabezpečení proti přeskoku.
ŘÍJEN
-
V říjnu bylo nahlášeno 24 škodních událostí, které byly vyhodnoceny jako útok vlka/ů.
-
Ani v jednom případě nebyla zvířata chráněná pasteveckým psem, pouze v jednom případě byl u stáda přítomen hlídač.
-
V 9 případech bylo oplocení zcela bez elektrického ohradníku.
-
Pouze ve 2 případech mělo kombinované elektrické oplocení 5 vodičů, což je minimální počet pro optimální ochranu.
-
V 12 případech z 22, u kterých byla uvedena výška oplocení, bylo zabezpečení vysoké pouze do 100 cm. Minimální výška pro zabezpečení proti přeskoku je přitom 120 cm.
Z útoků, které se staly během letošního září a října tedy vyplývá, že napadená zvířata byla většinou nedostatečně zabezpečena, což by leckdo mohl považovat spíše za vizitku majitele zvířat. Nevíme samozřejmě, jak přesně byly zabezpečeny pastviny v případě broumovských chovatelů. Narozdíl od pana Zahradníka ovšem chápeme, že je problém složitější, než abychom jej automaticky veřejně dávali někomu za vinu.
Příklad nedostatečného zabezpečení - elektrické lanko je pouze nahoře, vlci se tak dovnitř podhrabali; zdroj: archiv Hnutí DUHA Olomouc
„(...) ‚Ty škody jsou nehorázné, situace kritická, ale státní správa bádá. Tady se již jedná o existenční ohrožení pastevectví, likvidaci farmářů a ohrožení krajiny!' konstatuje Kamil Zahradník z Lesnicko dřevařského vzdělávacího institutu."
(TZ Tomáš Zdechovský, 12. 11. 2020)
Existenčnímu ohrožení pastevectví data o chovech ovcí a poměru škod neodpovídají. Vlci se na Broumovsko vrátili v roce 2015. Od té doby ale počet chovaných ovcí v Královéhradeckém kraji dokonce mírně vzrostl, a to z počtu 16 366 v roce 2015 [3] na 16 477 v roce 2020 [4]. Spočítáme-li navíc, kolik z celkového počtu ovcí v Královéhradeckém kraji k 1. 4. 2020 vlci do října usmrtili, jedná se o pouhých 0,66% ovčího chovu v kraji. Jistě, že setkání s vlky nejsou pro konkrétní chovatele příjemná a pro některé z nich mohou být dokonce likvidační. Škody, které však nedosahují ani 1% ze všech v kraji chovaných ovcí jistě nebudou existenčním ohrožením pro pastevectví jako takové.
„K současné, pro farmáře velmi nepříznivé situaci, je velmi kritický také poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský. ‚Počet útoků vlků na Broumovsku neustále roste. Dnes proběhl další v bezprostřední blízkosti domu farmářky, která má ovce v oplocené ohradě. Jsem proto na straně chovatelů i myslivců, kteří upozorňují na nekoncepčnost a neefektivitu aktuálního vládního programu v péči o vlka,' uvádí europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a vyzdvihuje i psychickou újmu pro chovatele, kterou žádné finanční náhrady nespraví."
(TZ Tomáš Zdechovský, 12. 11. 2020)
Pan europoslanec Zdechovský je na straně chovatelů a myslivců. Jak ale návrat do krajiny problematizuje mysliveckou práci? Z logiky účelů myslivosti by návrat vrcholového predátora do krajiny měl být jejími zástupci jen vítán. Místo toho však dle slov pana Zdechovského upozorňují spolu s chovateli na nekoncepčnost a neefektivitu vládního programu péče o vlka. V čem přesně je však nekoncepční a neefektivní? Veřejným prostorem často zaznívají podobná zvolání, málokdy však konkrétní smysluplné kroky, které by pomohly situaci zlepšit. A pokud jsou náhodou “hledány”, týkají se převážně likvidace vlků či jejich přemísťování, což z mnoha důvodů nejsou funkční řešení. Zároveň přitom nepřináší žádnou iniciativu ke změnám ve způsobu pastevectví, konkrétní pomoci chovatelům, kteří nemají s touto situací zkušenosti či návrhy na jednodušší čerpání financí z dotačního programu.
I Hnutí DUHA Olomouc vidí limity např. právě v Operačním programu Životní prostředí:
-
Minimální požadovaná částka je 100.000 Kč (což je pro mnoho chovatelů příliš).
-
Příprava projektu a vyplňování formuláře v systému MS2014+ je časově náročné a uživatelsky nepřívětivé. K podání projektu je nutný elektronický podpis.
-
Žádost o platbu je možné žádat až na základě proplacených faktur.
-
Náklady na přípravu projektu bylo možné zahrnout jen v případě podání projektu do 139. výzvy, která běží v režimu de minimis a uzávěrka žádostí skončila 2. listopadu (maximální podpora pro jeden subjekt je 20.000 EUR (cca 500.000 Kč) během posledních 3 účetních období).
To ale neznamená, že je program péče o vlka nekoncepční, spíše je potřeba, aby byla podpora chovatelů dostupnější jejich reálným potřebám a možnostem. Ostatně, stále se jedná o program péče o vlka, nikoliv o plán péče o ovčáctví. Jak navíc můžeme posuzovat efektivitu managementu vlka podle útoků na většinou nedostatečně zabezpečená stáda?
„ ‚Od roku 2015 ochránci přírody sbírají vzorky DNA vlků, protože jsou pochybnosti, jestli se na Broumovsku nevyskytují hybridizované druhy. Prozatím z nich nebyly prezentovány žádné výsledky.(...)' uzavírá Petr Urban, předseda Okresního mysliveckého spolku Náchod."
(TZ Tomáš Zdechovský, 12. 11. 2020)
Genetický původ vlků na Broumovsku je znám už od roku 2017 [5], kdy analýzy provedené ve spolupráci s Varšavskou univerzitou potvrdily, že místní vlci pochází z oblasti Bory Dolnoslaskie v Polsku – asi 100 kilometrů severozápadně od Broumovska, která je součástí takzvané lužické populace vlka. Od té doby žádná z analýz DNA nezjistila, že by se v oblasti pohybovali jiní než čistokrevní vlci. Dosud jediný zaznamenaný kříženec vlka a psa na území České republiky byl pozorován v letech 2016-2017 v okolí Rumburka [6].
2) Broumovsko trpí útoky vlků, europoslanec vyzývá ministra Brabce k akci - tisková zpráva na stránkách KDU-ČSL s poslanci Zdechovským a Bělobrádkem
„ ‚Ministerstvo životního prostředí sice už připravuje Program péče o vlka, ale ten spíše jen zpřísňuje jeho ochranu a zavádí kompenzace za škody, než že by přinášel rychlé řešení,' " komentuje situaci europoslanec Tomáš Zdechovský (...)"
(TZ KDU-ČSL, 13. 10. 2020)
Program péče o vlka je jednak už kompletní a byl vydán letos v březnu, navíc ochranu vlka nezpřísňuje (ani nemůže). Vlk obecný je u nás chráněn podle současné evropské a tedy i naší legislativy a proto musíme řešit konflikt mezi jeho ochranou a zájmy určitých skupin obyvatelstva. Cílem je nastavit takový systém, kdy stát bude umět problematické jedince definovat, poznat, řešit i eliminovat. Vlk, který bude opakovaně překonávat kvalitně provedená ochranná opatření hospodářských zvířat, bude klasifikován jako problematický a bude možné řešit jeho odstranění z populace. Tato možnost formou výjimky podle zákona č. 114/1992 Sb. existuje již dnes. Vlk, který by napadl člověka, bude řešen bezodkladně, v režimu tzv. krajní nouze [7].
„ ‚Vlky nemůžeme střílet, ale proč alespoň ty problematické neodchytit a třeba převést někam, kde místo trhání domácích zvířat na kusy pomohou snížit nadměrné stavy divokých prasat a další spárkaté zvěře, která působí miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách?' ptá se Zdechovský, který si umí představit i řešení přes částečnou redukci rozmnožovacích schopností, aby se v oblasti vyskytovaly jen udržitelné počty této pro lidi nebezpečné šelmy."
(TZ KDU-ČSL, 13. 10. 2020)
Návrh pana europoslance na odchyt a přemístění vlků ukazuje základní neznalosti o jejich biologii. Teritoria vlků ve střední Evropě dosahují stovek kilometru čtverečních a jejich součástí je mozaika lesů, pastvin a zástavby. Vlk je navíc schopen přesunu desítek kilometrů během jednoho dne. Odchyt a přemísťování vlků je organizačně, finančně a administrativně velmi náročný proces na hranici realizovatelnosti, ve výsledku by se navíc zcela minul účinkem. Kromě toho i oblast Broumovska trpí nadměrnými stavy zvěře, která tvoří většinu skladby jídelníčku také u místních vlků. Tvrzení, že je vlk pro lidi nebezpečnou šelmou by pak bylo vhodné doložit fakty. Dle dostupných informací ovšem v posledních desetiletích není v Evropě znám jediný případ zabití člověka vlkem. Podobně hovoří i závěry studie, která analyzovala případy napadení člověka šelmami v Severní Americe v letech 1980-2016 [8]. Studie se zaměřila výhradně na útoky, ke kterým došlo v oblastech trvale obydlených lidmi. Vlk v nich nefiguroval ani jednou.
3) Situace s vlky na Broumovsku je zoufalá - tisková zpráva LDVI, vyšla např. na zpravodajském serveru Naše Broumovsko
„ ‚Útoky vlků na Broumovsku se znovu opakují a nabývají na intenzitě. Za oběť posledního vlčího útoku se stalo 8 ovcí chovatele Jana Šefce z Lachova. Dalších minimálně 10 až 15 jehňat musí být utraceno. Jan Šefc je největší chovatel ovcí na Broumovsku. Své několikatisícové stádo ovcí má zabezpečeno v ohradě, která je postavena nad rámec doporučení ekologů. K ochraně stád navíc zaměstnává hlídače, který celou noc pastviny obchází s termovizí a zvířata hlídá. Ani takto profesionálně chráněný pastevní areál nezabránil vlkům, aby způsobili další citelné škody.” (
Naše Broumovsko, 18. 10. 2020)
Se zabezpečením pastvin chovatele Jana Šefce je to bohužel přesně naopak. Postavená ohrada nesplňuje základní požadavky na ochranu před vnikem vlků. Ani přítomnost hlídače není při rozlehlosti pastvin všespásná. Jak uvedla Hana Heinzelová z Agentury ochrany přírody a krajiny [9]: „Před dvěma dny vlk strhl několik ovcí. Přijeli jsme na místo, zaznamenali škody, aby chovatel mohl dostat kompenzaci, a zároveň doporučili, jak pastvinu lépe zabezpečit. Včera večer nám chovatel volal, že vlk obchází tutéž pastvinu. Již několik měsíců zde jeho hlídač preventivně vystřeluje světlice a dělobuchy. To však působí spíše kontraproduktivně – zvířata si časem zvyknou, stejně jako si zvykneme na průjezd vlaku pod okny. Odpadá moment překvapení. Oplocení pastviny je ve stejném stavu, není tu elektrický ohradník, ani pastevecký pes, chovatel po předešlém útoku neudělal žádné kroky k tomu, aby se vlci do ohrady nedostali. Pro vlky jsou pak ovce v takové ohradě snadnou kořistí.“
„ ‚Situaci s vlky na Broumovsku je potřeba urychleně řešit na státní úrovni. Doufám, že k situaci ohledně útoků zaujme postoj Ministerstvo životního prostředí.(...)' říká Jiří Štěpán, hejtman Královéhradeckého kraje."
(Naše Broumovsko, 18. 10. 2020)
To, že záležitosti spojené s vlkem by mělo řešit Ministerstvo životního prostředí, je asi jasné. Zároveň je však důležité zmínit, že přísná ochrana vlka není nějakým rozmarem jednoho ministerstva. Jedná se jak o společnou politiku Evropské unie, tak o většinovou shodu české společnosti, díky které je vlk na našem území chráněn už od roku 1992, podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 395/1992 Sb. Kromě toho, ochrana vlka a jeho návrat do české krajiny má pozitivní dopad v mnoha odvětvích. Regulace spárkaté zvěře či dopad na změny v jejím chování jsou přínosné v oblasti lesnictví i zemědělství, kde přemnožení kopytníci působí mnohem vyšší škody než vlk v případě chovů ovcí. V tomto ohledu by mělo mít vysoký zájem na vlčí přítomnosti v české krajině např. také Ministerstvo zemědělství (MZe), stejně jako na podpoře pastevectví. To přitom nezaujímá k situaci chovatelů žádný výrazný postoj. MZe nesouhlasilo ani se snahou provázat systém podpory preventivního zabezpečení stád se současným systémem ostatních zemědělských dotací, žádný vlastní plán pomoci pastevcům přitom nemá.
Na závěr zbývá jen dodat, že investice do podpory pastevectví, které dokáže fungovat bok po boku velkých šelem, je investicí do zdravější krajiny. Hnutí DUHA Olomouc proto nabízí pomoc chovatelům se zpracováním projektů na lepší zabezpečení stád a poradenství s efektivní preventivní ochranou. Více lze najít na www.ochranaovci.cz
ANNA ŘEZNÍČKOVÁ
Podpořil:
Poznámky:
[1] Přehled škodních událostí lze najít zde: https://www.navratvlku.cz/skodni-udalost-prehled-skodnich-udalosti-2020/
[2] V rámci aktualizace článku došlo k úpravě fotografií; původní fotografie Jiřího Malíka v článku nezobrazují zabezpečení pastvin Jana Šefce, nýbrž jiné pastviny na Broumovsku. Za nedorozumění, které vzniklo ze strany serveru Šelmy.cz, se omlouváme.
[3] Data o chovu ovcí v roce 2015 jsou dostupná na stránkách Českého statistického úřadu: https://www.czso.cz/csu/czso/soupis-hospodarskych-zvirat-k-142015
[4] Data o chovu ovcí v roce 2020 jsou dostupná na stránkách Českého statistického úřadu: https://www.czso.cz/csu/czso/soupis-hospodarskych-zvirat-k-1-4-2020
[5] O genetickém původu vlků na Broumovsku jsme informovali již v roce 2017 (původní zdroj je iDnes.cz: https://www.selmy.cz/clanky/analyza-dna-potvrdila-ze-vlci-smecka-prisla-na-broumovsko-z-luzice/
[6] Více o tématu vlčích a psích kříženců najdete v této tiskové zprávě: https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/evropske-staty-nedostatecne-resi-riziko-krizeni-vlku-se-psy/
[7] Více lze najít v článku Jindřišky Jelínkové z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jindriskan-jelinkova-jak-je-to-tedy-s-temi-vlky-na-broumovsku
[8] Shrnutí závěrů studie v češtině je dostupné zde: https://www.selmy.cz/clanky/utoky-selem-na-cloveka-v-severni-americe/
