Stopa

Medvědí stopy jsou snadno rozeznatelné podle tvaru i velikosti. Otisk přední i zadní tlapy je pětiprstý, pátý prst se však někdy otiskne jen velmi slabě. Medvědi patří mezi ploskochodce – stejně jako např. primáti došlapují na celou plochu chodidla.

Zadní stopa připomíná otisk bosé nohy člověka, z předního chodidla se běžně otiskuje jen přední část. Silné drápy jsou otištěny jako hluboké dírky před stopou, pokud se však medvěd pohybuje na tvrdším podkladu, mohou být jejich otisky téměř nezřetelné.

Stopní dráha

Při typické pomalé chůzi, při níž je zadní noha kladena do přední stopy, je délka kroku pouze 50–60 cm. V zimě medvědi obvykle spí, pokud však dojde k oteplení nebo se na jaře dlouho drží sníh, lze jejich stopy nalézt i na sněhu. 

Trus

Vzhled medvědího trusu je velmi různorodý v závislosti na aktuální potravě zvířete. Může to být 3–6 cm tlustý válec, nepravidelná hromada nebo i řídké lejno podobné kravskému. Charakteristická je rozpoznatelnost jednotlivých součástí způsobená nedokonalým trávením. Během vegetační sezóny trus obsahuje množství semen či slupek lesních plodů, například pecičky a listy borůvek či slupky bukvic, protože se medvědi živí hlavně rostlinnou potravou. Dále může trus obsahovat zbytky hmyzu (krovky brouků), pecky třešní či švestek nebo i chlupy. Trus z trávy je hodně tmavý a homogenní. 

Medvědí stromy

Medvědi si občas označují některé stromy (nejčastěji jehličnaté) vyhryzáváním a drápáním kůry až do dřeva, nejčastěji do výšky dvou metrů. O kmeny se medvědi také otírají, přičemž se v pryskyřici či trčících třískách zachycuje jejich jemná srst. Medvědi zde rovněž zanechávají svůj pach. Tyto „medvědí stromy“ slouží především k vzájemné komunikaci. Někdy je lze zaměnit za stromy oloupané jelení zvěří, poškozené jeleny při vytloukání paroží, popř. vydlabané datlovitými ptáky. Jelení zvěř ale loupe kůru tak, že ji spodními zuby podebere a trhnutím hlavy nahoru sloupne. Na stromě pak zůstávají cáry kůry viset shora.

Stopy po medvědích drápech můžeme najít také na rozhrabaných pařezech či shnilých stromech, kde zvířata hledají potravu (kukly dřevokazných mravenců, larvy hmyzu  v trouchnivém dřevě atd.). Jedná-li se o práci medvěda, měly by být patrné rovnoběžné mohutné drápance, popř. i zachycené chlupy. Pařezy ale často rozhrabávají také jezevci a datlovití ptáci.