Základní údaje
- V Evropě tvoří 60–80 % potravy medvěda hnědého rostlinná složka (od trávy, přes pupeny, po různé lesní plody). Medvědi se také živí hmyzem a – jak už jejich jméno napovídá – milují i med.
- Aktivně svou kořist většinou neloví, s oblibou se však živí zdechlinami.
Pestrá medvědí strava
I přes svou velikost není medvěd výhradně masožravou šelmou. Naopak, v evropských podmínkách je 60–80 % jeho potravy rostlinného původu. Část živočišné složky pak tvoří různé larvy brouků, kukly mravenců a jiný hmyz. Složení medvědí potravy se značně mění během roku, medvěd pružně reaguje na dostupnost různých potravních zdrojů.
Na jaře se medvědi rádi popásají na čerstvé trávě a pupenech rostlin, na podzim se živí především borůvkami, malinami, ostružinami, šípky, jeřabinami, borovicovými semínky, bukvicemi a dalšími plody rostlin. Zvlášť v oblibě mají také med, který vybírají jak divokým včelám, tak ze včelích úlů. Brzy zjara medvědi konzumují zdechliny zvířat uhynulých v zimě. Zastávají tak v lese důležitou sanitární funkci, protože zabraňují šíření různých nákaz.
Neznamená to ale, že medvědi nejsou schopni ulovit živou potravu. Svou kořist usmrcují jedním nebo několika údery do hlavy nebo přes hřbet. Loví však spíš výjimečně. Medvěd dokáže spořádat najednou 8-12 kg potravy. Schopnost maximálně využívat aktuálně dostupnou potravu je důležitá hlavně na podzim, kdy medvědi potřebují nabrat tukové zásoby na zimu (medvědice i kvůli energetickému výdeji, spojenému s narozením a kojením mláďat).
Víte, že...z potravních analýz, prováděných u medvědů z Tatranského národního parku, Národního parku Nízké Tatry a z Velké Fatry a přilehlých oblastí vyplynulo, že dominantním zdrojem potravy v podzimním období byly ve studované oblasti i obilniny? Zejména kukuřice, oves a pšenice, které medvědi konzumovali na místech přikrmování zvěře, stejně jako na polích před sklizní plodin. [1] Tento zdroj potravy hraje významnou roli také při prudkém nárůstu populace medvědů na Slovensku v posledních desetiletích. [2]
