Základní údaje

• Medvěd hnědý je přizpůsobivý a ve srovnání s ostatními druhy medvědů vyhledává široké spektrum biotopů. Obývá jehličnaté i listnaté lesy, bezlesá stanoviště (louky a travnaté pláně), arktickou tundru, alpínskou tundru, polopouště i pouště.
• V Moravskoslezských Beskydech vyhledávají medvědi zejména pralesovité porosty v odlehlejších částech hor, odkud vycházejí za potravou do širšího okolí (paseky, pastviny) i k horským osadám. [1] Při potulkách a delších migracích se někdy dostanou i do intravilánu obcí a měst [2] [3]
• V Evropě dosahuje velikost domovských okrsků medvěda hnědého několik desítek až několik tisíc km². [4] V Západních Karpatech se domovské okrsky více či měně překrývají. Například z monitoringu medvědů na Malé Fatře vyplývá, že přísná teritorialita není minimálně u karpatských jedinců běžná. [5]

Kde je medvěd hnědý doma?

Ačkoliv se v rámci světa medvěd hnědý přizpůsobil obrovské řadě různých biotopů, v hustě osídlené Evropě je jeho výskyt ovlivňován přítomností lidí. Na řadě míst Evropy, včetně Západních Karpat, obývají medvědi hlavně lesní biotopy. Tato preference je pravděpodobně důsledkem mimo jiné silného antropogenního tlaku, jenž způsobil, že medvědi opouštějí otevřená stanoviště (horské louky a alpínské bezlesí), která obývají v oblastech s minimálním vlivem člověka. [6]

Na Slovensku jsou optimálními biotopy medvědů přirozené jehličnaté a smíšené lesy v nadmořské výšce více než 800 m n. m., s bukem lesním, smrkem ztepilým, javorem klenem, jeřábem ptačím a borovicí klečí. Příležitostně vyhledávají i horské pastviny, louky a pole, stejně jako subalpínské a alpínské louky, zejména kvůli sezónní potravní nabídce. [7] [8] [9] V Západních Karpatech, tedy i na našem moravsko-slovenském pomezí, jsou hlavními podmínkami výskytu dostatečná potravní nabídka, přiměřené množství úkrytů a především návaznost vhodného prostředí. [10]

Domovský okrsek

V Evropě je velikost domovských okrsků medvěda hnědého odhadována na stovek až tisíců kilometrů čtverečních. Medvědi nejsou přísně teritoriální zvířata, jejich domovské okrsky se často značně překrývají. Novější telemetrické výzkumy na Malé Fatře nebo v Tatrách ukazují, že velikosti domovských okrsků samců dosahují 200 - 400 km² a 100 a více km² u samic. Velikost každopádně značně závisí na množství dostupných letních i zimních úkrytů, zdrojů potravy, ale také na velikosti celé medvědí populace v daném území a mění se i v období říje.

Pověstné „medvědí stromy" netvoří oproti dřívějším domněnkám hranice teritorií medvědů. Sledování fotopastmi také prokázalo, že neznačí pouze velcí teritoriální medvědi, ale také samice nebo mladí jedinci. Tyto stromy slouží jako důležité komunikační uzly. Je nepochybné, že hlavní část předávané informace na stromech je čichová.

Medvědí tuláci

V průběhu života medvědi z různých důvodů putují krajinou. Mohou se přesouvat za potravou, za vhodným místem k hibernaci nebo v období říje při hledání partnera ke spáření. Vzdálenosti, které medvědi urazí denně za potravou nebo sezóně, jsou značně variabilní. 

Například pravidelné denní přesuny se v různých částech Evropy a u různých zkoumaných jedinců pohybovaly od 0,55 po 21 km. [11] U obou pohlaví jsou běžné i sezónní přesuny. V horských ekosystémech dochází k pravidelným migracím, souvisejícím se sezónní dostupností potravních zdrojů v odlišných výškových stupních a biotopech. [12]

Samci mají obecně větší tendenci k rozptylu do nových území než samice, které většinou vymezují svůj domovský okrsek uvnitř nebo vedle domovského okrsku matky. [13] V případě některých populací však byly zaznamenány i značně vysoké rozptyly samců od původního mateřského domovského okrsku  (od 100-500 km). [14] [15] Na nezvykle velkém území se pohybovala také medvědice Ema, která se v letech 2018-2019 vyskytovala z velké části na české straně Beskyd a po dobu několika měsíců ji vědci sledovali pomocí telemetrického obojku.