Se zvyšováním početnosti populací velkých šelem a jejich zpětným rozšiřováním do území, kde byly kdysi vyhubeny, se na hustě zalidněném evropském kontinentu objevily specifické problémy, vnímané ze strany obyvatel. Pro mnoho lidí představuje výskyt velkých šelem v moderní Evropě nepřijatelný problém. Základem tohoto vnímání jsou především tři skutečnosti:

1. útoky šelem na dobytek, především v oblastech, kde šelmy nebyly dlouhou dobu přítomny a po jejich návratu se mohou setkat s nechráněnými stády hospodářských zvířat;
2. zasahování do populací divokých kopytníků, což je některými lidmi (např. část myslivců), kteří mají také zájem na jejich lovu, vnímáno jako konkurenční působení;
3. vliv předsudků a pověstí o velkých šelmách jako obávaných nebo nenáviděných zvířatech, jež mají základ v mytologii, nedostatku znalostí nebo prostém strachu z neznámého. [1] [2] [3] [4]

Úspěšné přežití velkých šelem v přírodě závisí především na postoji lidí

Z těchto důvodů byly velké šelmy hubeny v minulosti, a také dnes jsou proto pronásledovány a postoj části veřejnosti k jejich přítomnosti je negativní. [5] Přetrvávající odpor obyvatel především v oblastech výskytu šelem pak může vyústit až v pytláctví. [6] Právě nelegální lov přitom představuje nejvážnější přímé ohrožení velkých šelem u nás. Hlavní překážkou stabilizace populací velkých šelem nejen v ČR, ale i v celé střední Evropě, je nadále především hluboce zakořeněný strach, averze a nedostatečné povědomí o skutečném životě a roli šelem v přírodě u obyvatel.

Velké šelmy se díky své přizpůsobivosti mohou vyskytovat i v krajině, kterou člověk běžně obývá a využívá. Úspěšné přežívání vlků, rysů či medvědů v naší přírodě pak závisí na tom, zda vztah veřejnosti k nim bude pozitivní či nikoli. Proto je práce s veřejností jednou ze zásadních aktivit pro úspěšný návrat velkých šelem do přírody.

Obavy z neznalosti a předsudků

Bohužel si velké šelmy z kulturní historie nesou pověst spíše nenáviděných a obávaných zvířat a tento pohled je v myslích lidí už od dětství živen pohádkami, historkami, filmy a novinovými články, v nichž šelmy (především vlci) vystupují v negativní roli. [7] [8] Nahlížení široké veřejnosti na šelmy je stále z velké části založeno spíše na mýtech a legendách než na biologických a ekologických vědomostech a tyto přetrvávající předsudky podkopávají objektivní přístup k těmto třem druhům. Mnoho lidí stále ještě vnímá velké šelmy jako nebezpečí nebo má před nimi značný respekt. [9]

„Je potřeba, abychom dokázali vlka představit na reálných příkladech. Je to normální zvíře jako jakékoli jiné. Není to ďábel ani andílek, je to prostě masožravá šelma.“ [10] 

Případová studie - velké šelmy z pohledu místních obyvatel v Beskydech

V roce 2011 vznikla diplomová práce, jejíž součástí byl i průzkum názorů místních obyvatel a návštěvníků Beskyd na velké šelmy. Průzkum ukázal, že v lese po setmění by 21 % dotázaných místních mělo strach z rysa, vlka by se po tmě obávalo celých 26 % místních obyvatel a kvůli výskytu medvěda by se v noci bála jít do lesa skoro třetina lidí žijících v Beskydech. Setkání s rysem pak 16 % a s vlkem 27 % místních považovalo za velmi nebezpečné člověku. Setkat se s medvědem hodnotilo jako velmi nebezpečné celých 44 % dotázaných obyvatel Beskyd. [11]

Zároveň bylo zjištěno, že rysa vnímá jako původce mnoha škod na hospodářských zvířatech necelých 20 % místních obyvatel, medvěda takto označilo 30 % místních a 67 % si myslí, že mnoho škod na dobytku způsobuje vlk. Je sice pravda, že nejvíce hospodářských zvířat v Beskydech je usmrcováno právě vlky. [12] V době průzkumu přitom šlo jen o 5–10 stržených zvířat za rok. Byly to tedy v podstatě zanedbatelné škody vzhledem k celkovému množství zvířat chovaných v oblasti Beskyd, což bylo v té době okolo 9000 ovcí. [13]

I malé škody mohou mít pro šelmy velké následky

Tyto případy napadení hospodářských zvířat, i když jsou ojedinělé a množství zabitého dobytka malé, vyvolávají u místních obyvatel (a to nejen těch „poškozených“) dlouhotrvající silně negativní postoje k přítomnosti velkých šelem. Pro téměř třetinu dotázaných místních obyvatel byly útoky rovněž důvodem pro označení vlků jako škodlivých zvířat v naší přírodě. Medvěda označilo za škodlivého 17 % místních a rysa 9,5 %. Kromě toho byly šelmy (především vlk a medvěd) za nežádoucí označovány často také z důvodu domnělé nebezpečnosti pro člověka. [14]

Ani v dnešní době není většina chovů v Beskydech dostatečně zabezpečená proti útokům vlků. Ti se sem přitom vrací už od 90. let a osvětové programy týkající se soužití s velkými šelmami tu probíhají od roku 1999. Účinná prevence škod na dobytku je pro poklidné soužití lidí s velkými šelmami zásadní.

V současné době se vlků v Beskydech vyskytuje víc než v dřívějších letech. V roce 2020 tak např. docházelo k výrazným škodám zpravidla na nezabezpečených chovech zejména v oblasti Třinecka a Horní Bečvy. Dohromady bylo v Moravskoslezském a Zlínském kraji v roce 2020 vlky zabito nebo muselo být utraceno 1078 ovcí, podle statistik ČSÚ se jich ale v obou krajích k 1. 4. 2021 chovalo 33 639. Celkový počet škod z roku 2020 za oba kraje, do nichž Beskydy zasahují, tak tvořil jen 3,2 % z celkového počtu chovaných ovcí. Je ale samozřejmě nutné vzít v úvahu, že z pohledu jednotlivých chovatelů, kteří ztráty utrpí, mohou být tyto škody velmi citelné. [15] 

Hlavní překážky lepšího přijetí šelem lidmi

Provedený průzkum ukázal, že větší část veřejnosti má k velkým šelmám celkově neutrální až pozitivní postoj. Nejdůležitější důvody negativně ovlivňující vztah obyvatel k šelmám se ukázaly především tři: 

1. strach lidí z šelem, včetně rysa a vlka, ačkoli ve skutečnosti neexistuje z posledních několika století z Evropy věrohodný důkaz, že by tyto šelmy smrtelně či vážně zranily člověka;
2. zmiňované škody způsobované na hospodářských zvířatech, ačkoliv primárním problémem je nedostatečné zabezpečení chovaného dobytka, nikoli přítomnost vlků;
3. časté přesvědčení veřejnosti, že pro velké šelmy už u nás není vhodné prostředí. Kromě nedostatku informací o určité přizpůsobivosti šelem však byla důvodem skeptického názoru na možné soužití velkých šelem s lidmi také neochota přehodnotit zažité názory a předsudky.

Jak napsala zooložka Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy Dana Bartošová:

„Vztah veřejnosti ke kontroverzním živočichům je jistým odrazem kulturní a morální úrovně naší společnosti a jejího celkového vztahu k ochraně přírody.“

Návštěvníci šelmám v Beskydech většinou fandí…dokud je nepotkají

Analýzy mimo jiné ukázaly, že návštěvníci Beskyd byli k šelmám převážně tolerantní a mnohdy projevovali i své sympatie k nim, avšak postoje místních obyvatel, jež jsou z hlediska přežívání šelem v této oblasti důležitější, byly mnohem méně příznivé. Ze zaznamenaných názorů vyplynulo, že případné konflikty mezi šelmami a lidmi (či jejich zájmy) by byly významným impulsem ke změně současných bezproblémových i pozitivních postojů (návštěvníků i místních) směrem k negativním.

Potvrdilo se, že negativní (a částečně i lhostejný) vztah k šelmám vede k přehlížení a podpoře jejich nelegálního zabíjení a snižuje šanci na eliminaci pytláctví. Omezení nelegálního lovu šelem (jako nejvýznamnějšího faktoru, který je ohrožuje) tedy z velké části závisí na výsledcích osvětové práce s širokou veřejností. V konečném důsledku může být toto opatření v současnosti i mnohem důležitější než např. vědecký výzkum velkých šelem, neboť směřuje k tomu nejzákladnějšímu – uchránit šelmám život a vytvořit příznivé „společenské“ podmínky pro progresivní vývoj jejich populací. [16]

Vlci v hybridní válce - dezinformace a hoaxy

O vlcích vychází v současnosti až stovka vědeckých článků ročně. Nikdy jsme o těchto šelmách neměli tolik informací jako nyní, přesto je lidský postoj k nim z velké míry formován předsudky, pohádkami či zkušenostmi jiných lidí. Paradoxně, i přes obrovské množství seriózních informací, ovlivňuje názory lidí spíše to, co se k nim dostane nejsnáze. To jsou obvykle informace sdílené např. přes sociální sítě. Právě tam se zároveň nejsnáze šíří dezinformace, které často formují dnešní vztah lidí k vlkům nebo a dalším šelmám. Velký vliv mají také média, která ale z větší části informují hlavně o konfliktech nebo o způsobených škodách, podobně jako v případě medvědů na Slovensku.Tím řada lidí získává jednoznačný dojem, že vlk je problém a že řešení je snadné - vlka odstřelit.

Někdy se šíří i zcela nepravdivé informace - například videa vlků, kteří napadli uvázaného psa, původem z jiných zemí s naprosto odlišnými podmínkami (např. z Ruska), označená jako záběry z Beskyd, Šumavy apod. Hodně těchto informací se do dneška šíří formou řetězových emailů, které se rozposílají na stovky adres. Emaily obvykle obsahují věty typu: „oficiální informace nejsou pravdivé, ve skutečnosti je to jinak," a forma zprávy jim tak dodává určitou nálepku exkluzivity. Proto je vhodné všechny informace bez jasného zdroje ověřovat, případně oslovit nás na emailu info@selmy.cz.