Nelegální lov je hlavní příčinou úbytku velkých šelem na našem území. Dříve na něj poukazovaly spíše zkazky a vyprávění. O upytlačených vlcích například existují výpovědí lidí, kteří se však báli uvést bližší údaje ze strachu před možnou pomstou ze svého okolí. O těchto zkušenostech hovořil třeba ostravský ochranář Ludvík Kunc:

„Na Slovensku jsem si dělal ankety. Z oslovených asi dvě stě lesníků jsem našel jen tři nebo čtyři, kteří řekli, že kdyby v lese potkali rysa a měli kulovnici, nevystřelí na něj. Ostatní řekli, že by po něm střelili, protože ho potkají třikrát za život a musejí mít jeho kožich doma na stěně. Naprostý primitivismus. (...) Na české straně Beskyd bylo zabito pět vlků. Chtěl jsem mít doklad, že k tomu opravdu došlo. Mluvil jsem s člověkem, který mi říkal: ‚Já ti přísahám, já jsem je viděl. Vím, kdo to je, ale nechtěj po nás, abychom to někde veřejně říkali. Vždyť nám podpálí chalupu.'" [1]

Jak dopadla anonymní anketa o nelegálním lovu rysa?

Před řadou let sháněli pracovníci Akademie věd ČR ke kraniologickému vyšetření rysí lebky. Celkem bez problémů se dostali k 69 lebkám, převážně ilegálně zastřelených rysů, od šumavských myslivců. Překvapivé byly také výsledky anonymní ankety, kterou na základě tohoto zjištění uspořádali mezi 204 myslivci dr. Koubek s Ing. Červeným: 8,3 % (17 myslivců) se přiznalo k tomu, že už nelegálně ulovilo jednoho rysa, 1,5 % (3 myslivci) dokonce více než jednoho. Dále 37 % myslivců znalo konkrétní případ nelegálního lovu rysa v ČR a téměř 30 % myslivců vnímalo přítomnost rysa v přírodě jen negativně. [2] Oficiálně se vedení Českomoravské myslivecké jednoty od ilegálního lovu distancuje.

Bohužel po zopakování průzkumu zhruba po 15 letech se názor myslivců změnil spíše k horšímu. K opakovanému upytlačení rysa se v roce 2015 přiznalo dokonce o 4 % myslivců více. Akademie věd ČR už v roce 2003 odhadla, že za 20 let u nás pytláci zabili nejméně 500 rysů. Vzhledem k počtu narozených mláďat na 1 samici, dynamice šíření, kolísání početnosti a prokazatelnému odstřelu není toto číslo vůbec nereálné.

Co ukazují současné výzkumy?

Podle výsledků výzkumů navazujících na terénní monitoring zmizí každoročně neznámo kam v česko-rakousko-bavorské populaci až 30 % dospělých rysů a až 38 % dospělých rysů mizí každý rok v oblasti Západních Karpat. [3] [4] U vlků není možné takto jednoznačná data získat. V posledních 4 letech však bylo nalezeno několik mrtvých vlků, u nichž pitva později prokázala jako příčinu smrti střelné poranění. Vzhledem k výsledkům rysího monitoringu je pravděpodobné, že se i v případě vlků jedná jen o špičku ledovce.

Případy pytláctví velkých šelem se v Česku zatím nedaří řešit

Problém pytláctví je, že obvykle zůstává skryté. Ani v případech, kdy se najde upytlačené zvíře se navíc v České republice nedaří dopadnout pachatele. Žádný z případů pytláctví se tak zatím v Česku nepodařilo úspěšně vyřešit a náležitě potrestat. V roce 2021 nalezla Celní správa při domovní prohlídce v mrazáku myslivce z Klatovska mrtvého rysa. Při řešení případu však policisté nedokázali prokázat, že muž sám rysa upytlačil a tak soud rozhodl pouze o přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a obviněnému uložil nízkou pokutu 90 tisíc korun. 

Aktuálně se poprvé některý z případů nelegálního lovu rysa blíží nejen objasnění, ale také potrestání pachatelů. Při rozkrývání série trestných činů v rámci vyšetřování kauzy nazvané „Lovec“ odkryli celníci rozsáhlou síť pytláků, lovců a překupníků. Vyšetřování zatím vedlo k předání obvinění 12 osobám. 

Všechny ostatní případy pytláctví však vždy skončili odložením. V České republice totiž neexistuje žádná speciální jednotka, která by se mohla zaměřovat na případy tzv. wildlife crime - environmentální kriminality a mohla tak systematicky ilegální lov chráněných druhů potírat. Hnutí DUHA Šelmy proto navrhuje, aby podobná profesionální jednotka vznikla v rámci Policie ČR, s jejímiž zástupci o tomto návrhu jedná. Její součástí by měli být zkušení kriminalisté spolupracující s dalšími odborníky.