Základní údaje
- Ačkoliv je rys typickým obyvatelem lesů, dokáže osidlovat i oblasti s poměrně nízkou lesnatostí, ať už se jedná o přírodní biotopy nebo člověkem odlesněnou kulturní krajinu.
- Rozloha území, které obývá jeden rys, může být poměrně velká - často větší než 300 km2.
- Většinu času rysové tráví jako samotáři, o mláďata se stará pouze samice.
- Mimo dobu páření spolu rysi nepřicházejí do styku, samec však ve svém domovském okrsku často toleruje jednu nebo více samic.
Nejen lesy
Rys je u nás typickým obyvatelem horských lesů; oblastem s hustým osídlením se vyhýbá. V Evropě obývá všechny typy lesů od luhů až po severskou tajgu - podstatné je množství dostupné potravy. V rámci svého rozsáhlého areálu však osídluje i oblasti mimo souvislé zalesnění. Ve střední Asii žije nad horní hranicí lesa nebo v polopoušti, v severních oblastech obývá tundru. [1] V Alpách rys preferuje lesy v nejvyšších polohách, oblasti nad horní hranicí lesa trvale neosídluje. [2]
Bylo zjištěno, že domovské okrsky rozmnožujících se samic ve švýcarských Alpách jsou pokryty lesem jen z 25-30 %. Také telemetrické sledování v jižních Čechách ukázalo, že se rysové dokázali adaptovat na kulturní krajinu. Jestliže v Alpách se rys vydává do bezlesých biotopů lovit kamzíky, v Česku je lákán především vysokými stavy srnčí zvěře.
V České republice jsou vhodné biotopy, kde se mohou rysové dočasně vyskytovat, téměř ve všech oblastech s lesnatostí nad 30-50 %. Podrobná biotopová analýza ukázala, že jednou z podmínek pro výskyt rysa ostrovida je minimální lesnatost 40 % a návaznost na území, kde se rys již vyskytuje. [3] Pro stálé a rozmnožující se populace jsou však vhodnější horské oblasti s lesnatostí nad 50 %.
Víte, že...rys má nejraději skalnatý terén, který mu poskytuje dobrý rozhled a hustý podrost, kde se může rychle ukrýt? Do nižších poloh schází rysové zvláště v zimě, kdy se do údolí stěhuje i zvěř.
Teritorium - domovský okrsek
Rys žije samotářsky na velkém území. Pokud má samice mláďata, vodí je zhruba rok a učí je lovit. Po páření v dalším roce (probíhá nejčastěji v únoru) je však mladý rys z teritoria (domovského okrsku) vytlačen. Obecně platí, že teritoria samců jsou větší a samci také snesou na svém území jednu až dvě samice, kdežto jedinci stejného pohlaví si své území vůči sobě více vymezují. Zvláště v případě samic se teritoria překrývají jen nepatrně, pokud vůbec.
Víte, že...na Šumavě obývá jeden rys domovský okrsek o průměrné velikosti 360 km2 (v případě samců), respektive 309 km2 (u samic)? Pro srovnání: rozloha Prahy je cca 500 km2.
Velikost takzvaných domovských okrsků rysů, která v různých oblastech dosahuje několik stovek až tisíců kilometrů čtverečních, závisí na úživnosti a může se měnit i během roku (v době páření se zvětšuje, samice vychovávající koťata má naopak teritorium menší). O své přítomnosti dávají rysi ostatním vědět značkováním výrazných předmětů v krajině, např. skalek, pařezů či kmenů stromů, močí.
Hledání nových území
Samostatnou kapitolou je pak migrace mladých zvířat do dosud rysy neobsazených oblastí. Ve srovnání s vlkem jsou dálkové rozptyly rysů poměrně vzácné. V České republice se ale hned několik takových přesunů mladých samců podařilo zmapovat díky genetické analýze biologických vzorků sbíraných při stopování a výzkumu nebo pomocí GPS telemetrie. Kromě liniových bariér rysa při migraci limituje otevřená bezlesá krajina. Proto preferuje zalesněné koridory nebo využívá vegetace podél vodních toků.
