Základní údaje
- Rys na svoji kořist číhá, opatrně se připlíží a útočí z bezprostřední blízkosti, nepronásleduje ji na delší vzdálenosti, úspěšný bývá zhruba v polovině útoků.
- Rys se živí převážně menšími kopytníky - srnčí zvěří. Méně loví jeleny, divoká prasata, hlodavce, zajíce nebo lišky.
- V oblastech, kde jsou na něj kopytníci zvyklí, se k ulovené kořisti pravidelně vrací. [1]
- V oblastech, kde rys žije trvale, je srnčí zvěř ostražitější, v dobré kondici a dosahuje i vyšší hmotnosti.
Útok ze zálohy
Zatímco vlk testuje vytrvalost zvěře, rys zkouší její ostražitost. Pozoruje zvěř z vyvýšeného nebo dobře krytého místa, poté se připlíží do její bezprostřední blízkosti (max. 30 metrů). Překvapí ji a pronásleduje ji na vzdálenost 20‒50 (100) metrů. [2] Pokud se mu ji během těchto několika desítek metrů nepodaří dostihnout, nechá ji být. To, že rys číhá na kořist na stromě, odkud jí skáče za krk, je pouze pověra. Při tomto počínání by nejspíš padl únavou: ve skutečnosti se musí ve svém teritoriu neustále přemisťovat a slídit.
Menší kopytníci i menší šelmy
Nejčastější potravu rysa je u nás převážně srnčí zvěř, [3] ale např. v Alpách mohou tvořit významnou část potravy i kamzíci. Kořistí se mohou stát i menší jeleni, laně, selata divokých prasat nebo mufloni. Záleží na dostupnosti kořisti. Někteří rysové často pronásledují a zabíjejí lišky.
Víte, že...jeden rys strhne za rok asi 50-70 kusů spárkaté zvěře? Svou přirozenou kořist však zcela nevyhubí nikdy. Jeho domovský okrsek pokrývá území desítek mysliveckých honiteb, početní ztráty srnců, případně jelenů tedy nejsou v jednotlivých honitbách příliš významné.
Pomalý jedlík
Menší zvířata (hlodavce, zajíce, ale také lišky) zabíjí rys kousnutím do hlavy, kdežto větší kořist (spárkatou zvěř) vahou těla srazí k zemi a zakousnutím do hrdla či týla a zadušením. Nepodaří-li se mu zvíře dostihnout, nechá ho být. Větší kořist rysové načínají většinou od kýt, a pokud nejsou vyrušeni, pravidelně se k ní vracejí. Na rozdíl od vlků však nejsou schopni překousnout silné kosti. Pokud není rys při lovu úspěšný, vydrží hladovět i několik dní. Zdechlinu na rozdíl od vlků pozře jen výjimečně, většinou konzumuje pouze čerstvou kořist, kterou sám ulovil.
Obrana ulovené kořisti před konkurenty
Rys se z ulovené kořisti snaží zkonzumovat co nejvíc, naráz však nezvládne více než 1,5-3 kg svaloviny. Ke svému úlovku se - pokud není vyrušen - vrací několik dní, s přestávkami i více týdnů. Často kořist překrývá trávou, listím nebo sněhem, výjimečně ji vytáhne i do rozsochy stromu, patrně aby úlovek uchránil před liškami nebo jinými potravními konkurenty.
