Reintrodukce rysa ostrovida v 70. a 80. letech

Proces, při němž člověk navrací vyhubená zvířata do míst, kde dříve volně žila, se nazývá reintrodukce. Tímto způsobem byli rysi navráceni do mnoha evropských zemí, kde byli v průběhu 19. a 20. století vyhubeni. Na reintrodukcích rysů do Alp a jejich širšího okolí se podílela především ostravská ZOO a její tehdejší pracovník Ludvík Kunc. V současné době se však v ČR o dalších reintrodukcích vážně neuvažuje. Důležitější je zachovat průchodnou krajinu a vytvořit rysům a dalším šelmám takové podmínky, aby se mohli vracet a migrovat sami.

V letech 1970-1976 bylo provedeno několik pokusů o reintrodukci rysa ostrovida v Německu, Švýcarsku, Itálii, Slovinsku, Chorvatsku a Rakousku. Na všech akcích se tehdy podílela dodáním vhodných jedinců ostravská ZOO, která poskytla celkem 25 jedinců rysa ostrovida (15 samců a 10 samic). Vesměs šlo o jedince, kteří nebyli odchovaní v zajetí, ale dostali se do zoo z legálního odchytu. Odchyt do sklopců prováděli slovenští lesníci a myslivci. Zvířata pocházela vesměs ze Slovenského Rudohoří, (12 samců a 10 samic), Slovenského krasu (2 samci) a Slovenských Beskyd (1 samec).

 

Německo

Bavorský les tvoří společně s Šumavou největší lesní komplex ve střední Evropě, rysové se tu vyskytovali ještě v první polovině 19. století, poslední evidovaný zástřel pochází z roku 1846. V září 1969 se ředitel frankfurtské zoologické zahrady obrátil na četné zoologické zahrady s žádostí o poskytnutí některých druhů savců, mimo jiné také rysa ostrovida, pro potřeby nově vznikajícího Národního parku Bavorský les. Ostravská zoo poskytla pro tyto účely dva rysí samce a jednoho samici. Zvířata byla vypuštěna v rozmezí let 1970-1972 v okolí Roklanu.

Vysazení rysa ostrovida v Bavorsku se zdařilo, v současné době žije na bavorsko-českém pomezí 50-70 zvířat.

 

Švýcarsko

Ve Švýcarsku byli rysové vyhubeni na konci 19. století. 23. dubna 1971 byl ve švýcarském loveckém revíru Hutstock v rámci reintrodukce vypuštěn pár rysů ze Slovenska. Celkem poskytla ostravská zoo pro švýcarskou reintrodukci sedm samců a pět samic.

Proti reintrodukci byl ve Švýcarsku mezi veřejností silný odpor. Protestovali zejména chovatelé ovcí, hoteliéři, turistické organizace i myslivci, kteří se obávali zdecimování zdejší srnčí a kamzičí populace. Navíc panovaly obavy, že rys nenajde v hustě obydlené západní Evropě potřebný životní prostor. Realita však dokázala tyto hypotézy vyvrátit – rysové se ve Švýcarsku úspěšně zabydleli a ani zdejší populace srnců a kamzíků nejsou jejich přítomností nijak ohroženy.

Dnes žije ve Švýcarsku do 100 rysů, kteří obsadili zejména pohoří Jura a západní Alpy, odkud někteří přešli také do Itálie a Francie. Mezi alpskou a jurskou rysí populací bohužel neexistují přirozené biokoridory. Přítomnost rysa ve Švýcarsku dodnes zůstává bodem sváru – myslivci si stěžují, že jim rys snižuje množství zvěře, a požadují jeho kontrolovaný odstřel. Škody na hospodářských zvířatech hradí farmářům stát.


Foto: Fridolin Zimmermann, KORA; ilustrace: Ludvík Kunc


Rakousko

V Rakousku byli rysové vyhubeni v 2. polovině 19. století. V letech 1977-79 bylo ve Štýrsku v rámci reintrodukce vysazeno celkem 9 rysů (6 samců a tři samice). První čtyři rysové byli po několik měsíců telemetricky sledováni, v zimě 1978 a 79 probíhal navíc monitoring rysích stop. Výzkum a monitoring rysa ostrovida v regionu probíhal do roku 1982, poté byl zastaven.

V následujících letech byli jednotliví rysové pozorováni jak ve Štýrsku, tak v sousedních Korutanech. V roce 1980 byl jeden rys prokazatelně zastřelen pytlákem, k ilegálním odstřelům pravděpodobně došlo ve více případech.

Celkově nebyla reintrodukce v Rakousku příliš úspěšná. Ačkoliv rakouská média a veřejnost vnímala návrat rysů příznivě, projekt se setkal s nesouhlasem místních myslivců a sedláků. Stabilní populaci rysa ostrovida v rakouské části Alp se nakonec založit nepodařilo, pozorování rysů v 80. a 90. letech svědčila spíše o jednotlivých kusech spíše než prosperující populaci. Rysové, kteří se v současnosti regionu sporadicky objevují, přicházejí pravděpodobně ze Slovinska.

 

Slovinsko

Ve Slovinsku byli rysové vyhubeni počátkem 20. století. Reintrodukce proběhla v roce 1973, kdy bylo šest slovenských rysů vypuštěno v oblasti Kocevje na jihu Slovinska. V hustě zalesněné krajině s dostatkem kořisti se rysům začalo dařit:  postupně se rozšířili do dalších částí Slovinska i do Chorvatska.

V roce 1984 překročil první rys Julské Alpy a pokračoval směrem do Itálie. Slovinská rysí populace se natolik rozmnožila, že už v roce 1978 byl v zemi povolen lov rysů. V letech 1978-1998 bylo zastřeleno celkem 229 rysů. Právě intenzivní odstřel ovšem zabránil dalšímu rozšiřování slovinské rysí populace, jakož i úspěšnému návratu rysů do Alp. V posledních letech byl lov rysů ve Slovinsku utlumen, lov je v současné době omezen pouze na jádrové území populace.

 

Itálie

V roce 1975 byli do národního parku Gran Paradiso odesláni dva rysí samci, které tehdy měla ostravská zoo k dispozici. Byly jim připevněny obojky s vysílačkami, které umožnily po určitou dobu sledovat jejich pohyb.

Na území národního parku byli rysi vyhubeni v roce 1918. Po reintrodukci tu měli dobré podmínky, žije zde silná populace kamzíka a kozorožce horského. Poté, co se radiosignály ztratily, nebylo o vysazených jedincích dalších zpráv.

Znovu se rys v Italských Alpách objevil až v roce 2008 - jednalo se o telemetricky sledovaného jedince, který se do Jižního Tyrolska zatoulal ze Švýcarska. V 80. letech proběhly ještě další reintrodukce, mj. ve francouzských Vogézách.

 

Chorvatsko

V roce 1973 byli v Chorvatsku vypuštěni tři rysí samci a tři samice ze Slovenska. V současné době se velikost chorvatské populace rysa ostrovida pohybuje mezi 40 a 60 jedinci. Některé oblasti Balkánského poloostrova dodnes obývá jeden z nejvzácnějších poddruhů rysa ostrovida - lynx lynx martinoi. Tento poddruh se však pohybuje na hranici vyhubení - na celém světě přežívá pouze asi 100 kusů těchto zvířat.

 

Československo

V letech 1982-1989 bylo na Šumavu vypuštěno 17 divokých rysů rovněž původem ze Slovenska. Akce proběhla za podpory lesnické veřejnosti. Na tehdejší dobu se uskutečnila také mimořádně zdařilá předprojektová příprava, která zahrnovala konferenci o ochraně rysa, vydání metodických a instruktážních listů a různých informačních materiálů.


Kateřina Ulmanová

Zdroje [1] [2]