Základní údaje

• Rys ostrovid dříve obýval prakticky všechny lesnaté oblasti Euroasie. Dnes se na našem kontinentu vyskytuje roztříštěně v několika větších a menších populacích od severu až k jihu. Jeho celková početnost je každopádně díky úspěšným programům opětovného vypouštění rysa do přírody vyšší než před 70 lety. V Evropě (bez Ruska a Běloruska) dnes podle nejnovějších odhadů žije asi 9000-10 000 rysů.
• Přestože byl v českých zemích v minulých stoletích vyhuben, do Beskyd se rys přirozeně vrátil ze slovenských Karpat. Dnes v Beskydech a sousedících pohořích žije zhruba 10-15 dospělých rysů.
• Populace na jihozápadě Čech zasahuje také do Bavorska a Rakouska a k roku 2020 čítá zhruba 120 dospělých jedinců. Návratu rysů na Šumavu pomohli lidé: před třiceti lety tu bylo vypuštěno 17 rysů původem ze slovenské přírody.
• Sporadicky se rys vyskytuje také v Jeseníkách, Jizerských horách, Krkonoších nebo v Krušných horách V letech 2016–2018 se rys původem z Beskyd pohyboval v Moravském krasu.

 

Současné rozšíření rysa v ČR

V důsledku pytláctví a dopravní mortality se v současné době v ČR vyskytují jen dvě stabilní, rozmnožující se rysí populace: v Beskydech a Javorníkách (10–15 dospělých jedinců) a česko-rakousko-bavorská populace (zhruba 120 dospělých jedinců na celém pohraničním území). Poslední souhrnné vyhodnocení výskytu rysa za území ČR je z let 2012–2016, kdy byla přítomnost této šelmy prokázána na 10,8 % území ČR  [1]. V poslední dekádě byl rys sporadicky zaznamenáván také v Krkonoších, na Broumovsku, v Jizerských horách, Krušných horách nebo Jeseníkách. 

Výskyt rysa ostrovida v České republice a na západním Slovensku v letech 2012–2016 [2]

Nečekaně se rys před několika lety objevil i v Moravském krasu. Jednalo se o samce Kryštofa, který sem doputoval až z Beskyd a žil v oblasti minimálně v letech 2016–2018. Nepočetné záznamy o rozptylu rysa pocházejí také z Českomoravské vrchoviny, příkladem je zvíře sražené na dálnici D1. V letech 2020-2021 zavítali do Českého Švýcarska a Jeseníků také dva rysi z polského reintrodukčního programu. Ten však nesplňoval přijatá pravidla pro reintrodukce a tak byl výskyt rysů z tohoto programu v naší přírodě spíše nežádoucí.

Historie výskytu rysa v ČR

Původní rysí populace v Čechách zanikla v první polovině 19. století (poslední doložený zástřel je z roku 1835 od Tábora). V Jeseníkách a Moravskoslezských Beskydech se rysi vyskytovali ještě na přelomu 19. a 20. století, než byli i tady vyhubeni. Opětovně k nám tyto šelmy začaly pronikat během druhé světové války. Koncem padesátých let žilo podle odhadů v Beskydech asi 25 jedinců. Docházelo však nejdříve k ilegálnímu lovu a v letech 1962–1975 probíhal odstřel v souladu s tehdejší mysliveckou legislativou.

V letech 1976-1977 byl rys v Beskydech opět vyhuben. Stejně smutný osud potkal rysy v 80. letech v Jeseníkách a na Javořické vrchovině (okraj Českomoravské vrchoviny), přestože rys už byl tehdy zákonem chráněn. V roce 1989 se velikost jesenické populace odhadovala opět na 15 až 18 zvířat, později jen na několik jedinců. Zprávy o rozmnožující se populaci rysa na Javořicku mizí po roce 1986. V průběhu posledních padesáti let tak u nás byly vyhubeny (nebo na hranici vyhubení zredukovány) nejméně čtyři přirozeně vzniklé rysí populace (Jeseníky 1950-1959 a 1983-1989, Beskydy 1960-1969, Javořická vrchovina 1980-1986).

Odlišný byl vývoj rysí populace na Šumavě (u česko-rakouskou-bavorské populace), kam bylo v letech 1982-1989 vypuštěno 17 divokých rysů původem ze Slovenska. Na většině reintrodukcích rysů (reintrodukce je proces, při němž člověk navrací vyhubená zvířata do míst, kde dříve volně žila) se podílela ostravská zoologická zahrada a její tehdejší pracovník Ludvík Kunc, jeden ze zakladatelů Vlčích a Rysích hlídek. V pozdějším období se zapojila také zoologická zahrada ve Dvoře Králové. 

Už v roce 1970 byli rysové vypuštěni také v Bavorském lese (na německé straně Šumavy). Bohužel vypouštění rysů zde nebylo oficiálně povoleno a chybí také potřebná dokumentace této historie. Celkově zda v 70. letech mohlo být vypuštěno od 3 do 8 rysů.

Rysům se na Šumavě a v Pošumaví již záhy po reintrodukci začalo dařit: z míst vypouštění se šelmy postupně rozšířily do celé Šumavy, Pošumaví, Českého lesa, Blanského lesa, Novohradských hor, Slavkovského lesa, na Doupov, Plánický koridor a do Brd. Svého maxima populace dosáhla na konci devadesátých let. Tehdejší odhad početnosti populace rysa v celé České republice byl 100-150 jedinců. Na počátku 21. století ale došlo k poklesu populace a v roce 2006 byla ve srovnání s rokem 1996 obsazenost mapovacích čtverců o více než polovinu menší. 

Rys ostrovid v Evropě

Původně rys obýval prakticky všechny lesní oblasti Eurasie, snad kromě Pyrenejského poloostrova, kde stále žije jeho menší příbuzný - rys pardálový (lynx pardinus). Ten je v současnosti nejohroženější kočkovitou šelmou světa. Díky realizaci komplexního záchranného programu jeho početnost ve volné přírodě však postupně stoupá. Podle výsledků zatím posledního sčítání z roku 2017 žije ve volné přírodě 589 těchto rysů.

V dnešní době je areál rysa ostrovida nesouvislý a zejména v Evropě značně ostrůvkovitý. Rozeznáváme tu tři souvislé a poměrně stabilní oblasti výskytu: Karpaty (2300–2400 rysů), Karélie (2430–2610 rysů), Skandinávie (1800–2300) a Pobaltí včetně částí Ukrajiny a Polska (1600 rysů). Nestabilní nebo ohrožené jsou populace česko-rakousko-bavorská, alpská, jurská a vogézská, které byly obnoveny díky úspěšným reintrodukčním programům v 70. a 80. letech 20. století. Zvláštní poddruh rysa ostrovida dosud přežívá na Balkáně, pravděpodobně zde však nežije víc než sto zvířat.

Současné rozšíření rysa ostrovida v Evropě & početnost rysa ostrovida v různých oblastech Evropy; zdroj: LCIE, 2012-2016

[3]