Společná tisková zpráva ALKA Wildlife a Hnutí DUHA Olomouc
Na počátku října byl na dálnici D1 na Pelhřimovsku nalezen mrtvý rys. Místo srážky leží na osmdesátém kilometru dálnice směrem na Brno nedaleko obce Koberovice u Humpolce. Odborníci nyní zjišťují, odkud se tam rys mohl zatoulat. Případ znovu otvírá otázku, jak při stavbě a rekonstrukcích silnic pamatovat na zvířata, která potřebují procházet volnou krajinou.
Rys sražený na dálnici D1, foto: Stanislav Němec
Rysa vyzvedli pracovníci Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim. Ti jej předali Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, která nyní o zvířeti zjišťuje další údaje. Podle dostupných informací se nejspíš jednalo o dospělého migrujícího jedince.
Odborníci by mohli mimo jiné zjistit, odkud zvíře pocházelo. Jednou z hypotéz je, že se jednalo o rysa z šumavsko-bavorsko-rakouské populace, který se rozhodl hledat nové teritorium hlouběji ve vnitrozemí a při svých potulkách narazil až na naši největší dálnici. Takovéto „výlety“ nejsou pro rysy nic neobvyklého. Šumavští rysi se koncem devadesátých let objevovali například i v Brdech a letos se pracovníkům projektu Trans-Lynx podařilo zmapovat pohyb zvířete, které urazilo úctyhodných 111 km z Rakouska do Blanského lesa.
Nešetrně postavené dálnice jsou pro velké savce často nepřekonatelnou bariéru. Alespoň částečně pomoci by mohly například dobře navržené zelené mosty, které zvířatům umožňují silnice překonat. V ČR ale Ředitelství silnic a dálnic staví ekodukty často bez konzultace s odborníky na zcela nelogických místech (například na pražském vnějším okruhu), a naopak v lokalitách, kde je jejich význam pro migraci velkých zvířat nesporný, chybí politická vůle či finance na jejich realizaci.
Dálnice D1 je jednou z největších bariér pro savce v rámci celé České republiky. Vedle rysů se ji pokoušejí překročit například i losi. Známý je případ z června roku 2001, kdy se migrující los několik dní neúspěšně snažil dálnici překonat. Nakonec musel být uspán a následně převezen na druhou stranu.
Zlepšení by mohla přinést dohoda o modernizaci D1, kterou v květnu loňského roku podepsalo ministerstvo životního prostředí s protějšky z rezortu dopravy. Ta bude zahrnovat výstavbu dvou nových „zelených mostů“ a úpravu několika stávajících tak, aby zvířata mohla bezpečně překonat komunikaci.
Tereza Mináriková, koordinátorka projektu Trans-Lynx z ALKA Wildlife, uvedla:
„Fotografie sraženého rysa jsme poslali kolegům z Bavorského Luchsprojektu a z rakouského Luchsprojekt Österreich Nordwest, kteří je porovnají se svými záznamy z fotopastí. Mohli by tak pomoci určit, zda se šelma někdy dříve objevila také na jejich území, a případně kde se rys pohyboval, než se neúspěšně pokusil překonat dálnici.“
Václav Hlaváč, vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy
a krajského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, uvedl:
"Mluvil jsem s pracovníky střediska správy a údržby dálnic, kteří zajišťovali odvoz rysa, a byl jsem taky na místě srážky. Po zhodnocení všech okolností je myslím jisté, že rys přicházel od jihu podle Želivky.“
„Případ jen potvrzuje, že dálnice D1 je skutečně nejvýznamnější migrační bariérou v celé ČR. Byla totiž stavěná v době, kdy se problém průchodnosti pro živočichy vůbec neřešil. Probíhající modernizace D1 dává ale šanci na zlepšení. Celá dálnice by měla být nově oplocená a na vybraných místech by mělo být dle Generální dohody uzavřené mezi MD a MŽP zřízeno 5 nových bezpečných průchodů pro živočichy. Toto řešení sice nenaplní současné standardy pro stavby nových dálnic, určitě ale přinese zásadní zlepšení současné neutěšené situace."
Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc, uvedl:
„Dálnice D1 představuje významnou bariéru, která znemožňuje propojení dvou populací rysa ostrovida u nás – šumavské a beskydské. Rysi jsou navíc zvířata s velkými prostorovými nároky, silnice bez vhodně umístěných nadchodů a podchodů pro ně znamenají vedle pytláctví největší hrozbu. Abychom mohli tyto krásné šelmy u nás obdivovat, měli bychom jim zajistit průchodnou krajinu.“
