Do oblasti Beskyd se po letech vrátila vlčí smečka. Žije zde i desítka rysů a medvěd

Po téměř dvou desetiletích se na česko-slovenském pomezí opět pohybuje vlčí smečka. Potvrdil to systematický monitoring velkých šelem, který s pomocí dobrovolníků Vlčích hlídek provádí Hnutí DUHA ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR,  Správou CHKO Beskydy. Výskyt tří vlků byl potvrzen fotopastmi i stopováním opakovaně během celé zimy. Vzácněji se jednotliví vlci objevili také v severní části Moravskoslezských Beskyd a ve Slezských Beskydech. Fotopasti také odhalily, že v Beskydech a v Javorníkách žije minimálně jedenáct dospělých rysů a pět koťat a jeden medvěd [1].

Výskyt šelem potvrdilo také tradiční mapování velkých šelem v CHKO Beskydy, které letos proběhlo po čtyřiatřicáté. Akci organizovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy a zúčastnilo se jí cca 55 mapovatelů. Ti procházeli kromě CHKO také navazující území (Jablunkovské mezihoří, Slezské Beskydy, Vizovické vrchy a Bílé Karpaty). K monitoringu se ve stejný termín přidala také Správa CHKO Kysuce spolu s o.z. Karpatská divočina se zhruba 50 účastníky. Poznatky z terénu byly doplněny o záznamy z fotopastí, které má k dispozici Hnutí DUHA.

„Díky intenzivnímu celoročnímu monitoringu velkých šelem jsme měli informace o pohybu vlčice v Javorníkách celý loňský rok. Na podzim se k vlčici přidali další dva dospělí jedinci a nyní tvoří malou tříčlennou smečku, která se pohybuje po celých Javorníkách od Makova na Slovensku až po Pulčín na Moravě. I v následujících měsících budeme pohyb vlků podrobně sledovat. Uvítáme také poznatky o pohybu vlků i dalších velkých šelem od veřejnosti na e-mail stopy@selmy.cz,“ říká Michal Bojda, terénní pracovník Hnutí DUHA.

„Zistenie obsadenosti územia vlčou populáciou na rozhraní Slovenska, Českej republiky a Poľska má nesmierny význam v ochrane a distribúcii druhu. Tento nečakane pozitívny trend majú na svedomí zrejme tri dôvody. Jedným je celoročná ochrana vlka na väčšine územia v pôsobnosti Správy CHKO Kysuce. Druhým zrejme to, že v poľovnej sezóne 2017/2018 nebol legálne ulovený žiaden vlk v územnej pôsobnosti Správy CHKO Kysuce a ani v priľahlých veľkoplošných chránených územiach (NP Malá Fatra a CHKO Horná Orava). Tretím dôvodom je, že na území Poľska a Českej republiky je vlk celoročne chránený. Okrem iného vítame predačný potenciál vlka, ktorého efektivita a význam sú nepopierateľné pri regulácii premnoženej raticovej zveri, čo v súčasnosti, kedy sa „africký mor ošípaných“ (AMO) objavil i neďaleko na Morave, nadobúda úplne iný rozmer,“ vysvětluje Peter Drengubiak, zoolog ze správy CHKO Kysuce.

Dana Bartošová z AOPK ČR, Správy CHKO Beskydy řekla: „Ačkoli třeba vloni nebyly v Beskydech hlášeny žádné vlčí škody, je třeba počítat s trvalou přítomností vlků, medvědů a rysů ve zdejších horách. Vlci mají v lese nenahraditelnou úlohu – pomáhají udržovat přírodní rovnováhu.  Snižují počty velkých kopytníků a divokých prasat, kteří působí velké škody lesníkům a zemědělcům. Naší krajině prospívají divoké šelmy i hospodářská zvířata. Řešíme složitý úkol, aby tu spolu mohli žít. Stát proto hradí škody způsobené vlkem a také preventivní opatření na ochranu hospodářských zvířat. Správa CHKO Beskydy může chovatelům, kteří se potýkají s opakovanými útoky šelem, zapůjčit k účinnějšímu zabezpečení svých hospodářských zvířat síťové elektrické ohradníky [2].“

„Na základě srovnání nalezených pobytových znaků a výstupů z fotopastí Hnutí DUHA bylo zjištěno, že se chráněných krajinných oblastech Beskydy a Kysuce na česko-slovenském pomezí pohybuje minimálně 11 dospělých rysů a 5 koťat, včetně zvířat, která trvale žijí převážně na slovenské straně pohoří [3]. Výskyt rysa byl tuto zimu zjištěn díky fotopasti také v severní části Bílých Karpat. Oproti předchozím letům nebyl jejich výskyt potvrzen ve Veřovických vrších a také v Beskydech je jejich počet nižší. Tento pokles je způsoben úhynem dvou rysic a jejich koťat v loňském roce“, zhodnotil Miroslav Kutal, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc.

Náhlá a trvalá zmizení  pravidelně pozorovaných jedinců z míst, kde se předtím trvale vyskytovali, svědčí o tom, že i v současné době představuje největší hrozbu pro rysy v Beskydech pytláctví a také doprava. Ochránci přírody mají obavy, že nález dvou rysic v loňském roce je jen pomyslnou špičkou ledovce. Bohužel je dlouhodobě známo, že někteří rysové zmizí beze stopy a přitom jde často o mladá, perspektivní zvířata.

Výskyt medvěda nebyl během zimy potvrzen, objevil se na fotopastech až koncem března. Minimálně jeden medvěd tak v Javorníkách žije a zimuje již třetím rokem.

Data o výskytu velkých šelem budou uloženy do centrální databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody. Všem účastníkům – pracovníkům AOPK ČR, Správy CHKO Kysuce, členům Hnutí DUHA a dobrovolným strážcům CHKO Beskydy dalším spolupracovníkům z řad veřejnosti – děkuje AOPK ČR Správa CHKO Beskydy za pomoc. Hnutí DUHA děkuje také lesníkům a chovatelům, kteří během zimy nahlásili svá pozorování velkých šelem.

Kontakty:

Dana Bartošová, Agentura ochrany přírody a krajiny ĆR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, tel: 607 837 854, e-mail: dana.bartosova@nature.cz,

Miroslav Kutal, Hnutí DUHA Olomouc, tel. 728 832 889, e-mail: miroslav.kutal@hnutiduha.cz

Michal Bojda, Hnutí DUHA Olomouc, tel. 734 233 993, e-mail: michal.bojda@hnutiduha.cz

Peter Drengubiak, Správa CHKO Kysuce, tel. +421 903 298 429 e-mail: peter.drengubiak@sopsr.sk

Karolína Šůlová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, tel: 724 102 406, e-mail: karolina.sulova@nature.cz  

Poznámky:

[1] Ilustrační snímky z fotopastí jsou ke stažení na https://www.selmy.cz/novinari/galerie/?category=36%22

[2] Více o zabezpečení stád, náhradě škod a možnostech financování najdete na www.navratvlku.cz.

[3] Výskyt rysů se na základě nálezu starších i čerstvých pobytových znaků (stopy, trus, moč, chlupy, kořist) podařilo potvrdit v centrálních Beskydech. Dále byl pohyb rysa zaznamenán v severovýchodní části Beskyd v příhraniční oblasti se Slovenskem a po několika letech také ve Vsetínských vrších. V Javorníkách byl výskyt potvrzen v blízkosti hlavního hřebene nedaleko slovenské hranice a další rysové byli zjištěni na slovenské straně pohoří.

Projekt TRANSGREEN (DTP1-187-3.1-TRANSGREEN) je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím Programu nadnárodní spolupráce Interreg Danube (DTP) – prioritní osa 3: Lépe propojený a energeticky zodpovědný Dunajský region – specifický cíl: Rozvoj bezpečných dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a vyvážená dostupnost městských a venkovských oblastí.