Vyjádření členů expertní skupiny LCIE k setkání s vlkem v Rychlebských horách
Blízké setkání s vlkem zažil na začátku června lesní pracovník Robert Karger v Rychlebských horách. Informaci o tom přinesl Šumperský deník, který zároveň zveřejnil videa ze setkání, jež se dřevorubci podařilo natočit z traktoru. V té době byly záběry ještě dostupné také na osobním profilu autora na YouTube. Z natočených videí bylo patrné, že autor pozoroval vlka ze vzdálenosti zhruba 50 metrů a zároveň, že vlčí chování nebylo zcela plaché. Přestože si udržoval uctivou vzdálenost, člověka na traktoru se zvědavostí pozoroval a chvílemi se také zvukově projevoval. Přesto, že setkání s volně žijícími vlky jsou vzácná, nejsou v Evropě zcela neobvyklá. Podobné případy byly zaznamenány v Polsku, Německu nebo ve Španělsku. Video posoudili také odborníci z expertní přírodovědecké skupiny Large Carnivore Initiative for Europe (LCIE), která spadá pod Mezinárodní svaz ochrany přírody.
„Vlk nevnímá osobu na vozidle jako člověka,” vysvětluje předseda LCIE
Například předseda skupiny, profesor Luigi Boitani z Univerzity La Sapienza v Římě k případu uvádí: „Člověk na traktoru je dobrý důvod pro mladého a zvědavého vlka, aby přišel blíže a prozkoumal, co děje. Osobu na vozidle nevnímá jako člověka.” Robin Rigg z organizace Slovak Wildlife Society dodává: „Vlk na videu zcela jistě reaguje na člověka, když na něj hvízdá, kousek poodběhne, ale zcela neuteče, vypadá příliš zaujatě.”
Ilka Reinhardt z Agentury LUPUS, zabývající se monitoringem vlků v Německu, komentuje případ takto: „Vlk se zdá být rozpolcený mezi přitažlivostí k něčemu a bázlivostí. Ukazuje chování, které v němčině nazýváme “Übersprungsverhalten.” Český výraz, používaný v etologii živočichů, je “přeskokové chování.” „Jedná se o chování, kdy zvíře uvolňuje vnitřní napětí zcela jinou, nesouvisející činností, což je v dokumentovém případě krátké zavytí. Ve druhém videu se autor snaží vlka lákat. Během posledního videa se pak pokouší pěšky k vlkovi přiblížit, což mu šelma neumožňuje,” komentuje chování vlka český zástupce skupiny LCIE a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA Miroslav Kutal.
„Místní obyvatelé by se neměli snažit vlky krmit,” zdůrazňuje německá expertka
„Takový druh chování jsme pozorovali několikrát, vždy u mladých vlků. V některých případech se domníváme, že zvířata měla již dříve s lidmi pozitivní zkušenosti (byla jimi krmena). V jiných případech se jednalo o mladé vlky, šířící se z jiných oblastí, bez známé historie,” doplňuje Reinhardt. Sama by tohoto vlka nepovažovala za typicky smělého (v angličtině se používá výraz “bold”), protože si stále udržuje od člověka odstup [1]. V takovém případě je však důležité vědět, co se stalo před začátkem natáčení, co způsobilo, že vlk zůstal na místě téměř deset minut. „Mohl by to být jen mladý jedinec, který je víc zvědavý, víc smělý v rámci kontinua osobností odvážnosti versus ostychu. Protože jsou takoví jednotlivci snáze přitahováni k pozitivním podnětům jako je potrava, měli by být místní obyvatelé v každém případě varováni před krmením divokých zvířat, zejména vlků,” zdůrazňuje Reindhardt.
K podobným pozorováním dochází i v Polsku
Sabina Nowak ze sousedního Polska vysvětluje, že přestože jsou polští vlci geneticky čistí (ve více než 3400 analyzovaných genetických vzorcích jsou případy hybridizace vzácné), existuje mnoho pozorování nebo záznamů vlků (většinou mladých), kteří sledují lesní dělníky, štěkají, vyjí, dokonce si hrají před auty, traktory či jinými lesnickými stroji. Ironicky dodává, že lidé rádi pozorují divoká zvířata z krátké vzdálenosti, ale často neradi pozorují zblízka právě vlky. „A vlci určitě nevědí, že většina lidí je nechce vidět zblízka. To je hlavní problém: nedostatek “výměny informací” mezi lidmi a vlky,” uzavírá Nowak.
„Případ blízkého setkání s vlkem není ojedinělý ani v Česku. Terénní pracovnice Hnutí DUHA Leona Marčáková před lety zdokumentovala mladého vlka v oblasti Ralska [2]. Vlk ji zaregistroval, ale protože ležela nehybně ve spacáku, opakovaně se vracel a pokoušel se netypický objekt z povzdálí prozkoumat,” poznamenává k pozorování vlků u nás Kutal.
Poznámky:
[1] Více k definici pojmu “smělý vlk” a k navrženému přístupu k blízkým setkáním s vlky lze najít v přeloženém vyjádření expertní skupiny LCIE.
[2] Setkání je blíže popsané také v článku Vlci a my.
Kontakty:
Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a člen expertní skupiny IUCN Large Carnivore Initiative for Europe, miroslav.kutal@hnutiduha.cz, tel.: 728 832 889
Podpořil:
