V posledních dnech se objevují nové informace o pohybu medvěda v různých částech Beskyd a jejich podhůří.
Jde pravděpodobně o migrujícího jedince, který hledá nové teritorium a přitom může překonávat i větší úseky kulturní krajinou.
To ovšem není důvod k přehnaným obavám obyvatel ze setkání s ním při vycházkách do přírody – medvěd je přirozeně plaché zvíře a kontaktu s člověkem se aktivně vyhýbá. Hnutí DUHA sleduje pohyb tohoto medvěda od minulého týdne, kdy byly nalezeny stopy ve Slezských a Moravskoslezských Beskydech.
„Také tento týden jsme našli čerstvé stopy na dalších místech Moravskoslezských Beskyd“, uvedl Miroslav Kutal z Hnutí DUHA Olomouc. „Podle rozměrů stop by se mohlo jednat o stejného jedince“.
Medvěd byl před několika dny spatřen v blízkosti obcí Hodslavice a Hostašovice, které na svých webových stránkách a v rozhlase před výskytem medvěda varovaly.
Hnutí DUHA upozornilo, že výskyt medvěda není sám o sobě důvodem k přehnaným obavám. Medvěd je plaché zvíře a při svém putování Beskydami nezpůsobil žádné škody. „Nebýt stop ve zbytcích sněhu nebo blátě, ani bychom o jeho přítomnosti nevěděli. Strach z jeho přítomnosti není na místě, každý den třeba na silicích podstupujeme mnohem větší riziko než při návštěvě lesů s výskytem medvěda“, doplnil Kutal.
Miroslav Kutal dále uvedl:
„Migrace na velké vzdálenosti je pro velké savce přirozenou potřebou. Případ pohybu zmíněného medvěda na značně rozlehlém území ukazuje, že ochrana migračních koridorů má opodstatnění a pro zabezpečení potřeb největších zvířat nestačí jen vyhlášení malých rezervací na hřebenech hor. Je nezbytné chránit krajinu jako celek před nadměrnou zástavbou komunikacemi, stavbami, ploty či před jejím nešetrným využíváním.“
Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy uvedla:
„Při množství lidí pohybujících se oblasti Beskyd je zřejmé, že přítomnost tak velkého zvířete, jako je medvěd, neunikne pozornosti. V minulých desetiletích se medvědi do beskydských hor začali přirozeně vracet ze Slovenska. V CHKO Beskydy jsou jejich útočištěm nejodlehlejší a nejzachovalejší horské lesy, často chráněné jako rezervace. Někteří jedinci se však snaží hledat nový domov dále na západ od Beskyd.
V roce 2010 nechala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, zpracovat studii „Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce“. Její součástí je mapa sítě tzv. dálkových migračních koridorů velkých savců na našem území a na mapě jsou v těchto trasách vyznačena také místa se zhoršenou průchodností. Medvěd zjištěný v podhůří Beskyd se pohybuje na staré migrační cestě velkých savců mezi Beskydami, Oderskými vrchy a Jeseníky. Dostal se však do problémového úseku koridoru, kde budí nežádoucí pozornost a obavy. Jeho přítomnost v tomto území by nás měla motivovat k ochraně průchodnosti naší krajiny a k obnově narušených migračních koridorů.“
Hnutí DUHA a Správa CHKO Beskydy uvítají další informace o výskytu medvěda nebo jiných velkých šelem: Pozorovatelé mohou zasílat své fotografie nebo pozorování na adresu stopy@selmy.cz, nebo na tel. č. 736 286 317.
Medvědi se v Beskydech objevují od 70. let 20. století a patří mezi nejvzácnější klenoty místní přírody. Navzdory obavám mnoha lidí z nebezpečnosti těchto velkých šelem se jedná o plachá zvířata, která se lidem vyhýbají, mají-li možnost. Z Beskyd není znám žádný případ napadení člověka. Největší (a v podstatně jediné) škody na hospodářských zvířatech v Beskydech způsobil medvěd, který se v roce 2000 pohyboval na Vsetínsku (známý jako Míša z Brodské). Zvíře bylo následně odchyceno a podle názorů odborníků se nejspíš jednalo o medvěda uprchlého nebo vypuštěného ze zajetí.
Stejně jako další velké šelmy také medvědy ohrožuje pytláctví a vzrůstající fragmentace (rozkouskování) krajiny. Na rozdíl od rysa nebo vlka jsou medvědi více ovlivňováni kvalitou prostředí – potřebují druhově pestré a členité lesy, kde najdou dostatek potravy – lesní plody, bukvice nebo hmyz v trouchnivějících kmenech. Vzhledem k tomu, že většina beskydských lesů byla přeměněna na druhově chudé smrkové monokultury, je nezbytné zachovat propojení se slovenskými horami.
Ilustrační foto: Miroslav Kutal /Šelmy.cz
Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce, International Visegrad Fund a dary našich přispěvatelů.
