Díky unikátnímu terénnímu monitoringu šelem se v roce 2021 podařilo zmapovat čtyřiadvacet vlčích teritorií, která alespoň částečně zasahovala na území Česka. Oproti údajům ze sezóny 2019/2020 jich je o dvě více - v Orlických horách a v Českém lese [1]. Většina z nich se nacházela v Čechách, a to spíše v pohraničních oblastech. Některá na naše území zasahovala jen nepatrně. V osmnácti případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince.
Grafické zpracování mapy provedla Markéta Jedličková.
Mapa vychází z prokázaných případů rozmnožování vlků, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusu, z nichž bylo možné přítomnost teritoria potvrdit. Nejsou do ní ale zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků, jejichž dočasný výskyt nelze vzhledem k vysoké mobilitě druhu vyloučit na většině území ČR. I tyto informace výzkumníci vyhodnocují, pro stanovení počtu osídlených teritorií však nejsou relevantní.
Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2020/2021, což zahrnuje období od května 2020 do konce dubna 2021, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok: vlčata se totiž většinou rodí v dubnu. Smečky v našich podmínkách obvykle čítají 4-6 jedinců.
Nově se oproti předešlému roku potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium navíc bylo díky genetickým analýzám odlišeno také v Českém lese. Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Jedinci z obou populací se však mohou v Česku potkávat. Vědci například ve vzorku z konce listopadu 2020 odhalili v Orlických horách samce původem z Karpat. O 3 týdny později byl ten stejný jedinec identifikován opět v Karpatech - na slovenské straně Javorníků.
Vlci v Orlických horách; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc
Na monitoringu a terénním výzkumu se podíleli Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přeshraniční teritoria byla konzultována s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a Správou Národního parku Bavorský les. Genetické analýzy prováděla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.
Podrobnější informace k jednotlivým smečkám jsou k dispozici na www.mapa.selmy.cz, podrobnosti k česko-saskému pohraničí je možno nalézt na stránkách projektu OWAD.
Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA, situaci komentuje:
„Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí. Mapa však nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla. Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti. Uvítáme proto hlášení o výskytu vlků i od veřejnosti na email stopy@selmy.cz.“
Pavel Hulva, akademický pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, zodpovědný za genetický monitoring vlka, situaci komentuje:
„V sezoně 2020/2021 jsme geneticky zpracovali přes 400 vzorků vlků z území ČR, což je více než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu období. Tento nárůst není způsoben přibýváním vlků (máme jen o dvě teritoria více než dřív), ale zintenzivněním genetického monitoringu v rámci několika nových projektů. Opět se prokázalo, že u nás nevznikají kříženci vlků se psy, podařilo se přesněji vymapovat teritoria i původ solitérních jedinců a získat řadu dalších informací o vlčí populaci. Více informací ke genetickému monitoringu vlka lze nalézt na https://www.navratvlku.cz/o-vlkovi-genetika/.“
Aleš Vorel, akademický pracovník Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, vedoucí česko-saského projektu OWAD a OWADis, doplňuje:
„Očekávali jsme a stále dále očekáváme nárůst teritorií vlků, přeci jen naše krajina s vysokými nadstavy kopytníků skýtá ideální podmínky pro silnější rozvoj populace. Ovšem také stále sledujeme osídlování klidnějších partií ČR; mluvíme zejména o méně navštěvovaných příhraničních regionech. Stále je docela evidentní a silná vazba vlků na chráněná území ČR (např. je osídleno velké množství CHKO či části národních parků) nebo na lidmi méně využívané regiony (jako třeba Český les a Krušné hory) či vojenské prostory.“
Poznámky:
[1] Více informací o vlčích teritoriích v sezóně 2019/2020 naleznete v loňské tiskové zprávě: https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/vlcich-teritorii-mezirocne-pribylo-do-ceska-jich-zasahuje-dvaadvacet/
[2] Informace o genetickém monitoringu vlka jsou dostupné na www.navratvlku.cz/o-vlkovi-genetika/.
Kontakty:
Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně
Email: miroslav.kutal@hnutiduha.cz
Tel.: 728 832 889
Pavel Hulva, molekulární ekolog a akademický pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
Email: hulva@natur.cuni.cz
Tel.: 608 676 877
Aleš Vorel, akademický pracovník Fakulty životního prostředí ČZU a vedoucí projektu OWAD a OWADis
Email: vorel@fzp.czu.cz
Tel.: 605 281 401
Podpořil:
