Co brání šelmám ve větší migraci?
První zdokumentovaný přesun velké šelmy mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy potvrdily výsledky fotomonitoringu rysů. Zoologové z Hnutí DUHA Olomouc rysa identifikovali díky jedinečnému skvrnění na jeho těle. Rysí kocour, který byl poprvé fotopastmi zachycený 3. září, dostal jméno Bronislav. Je jedním ze 4 rysů, kteří byli v posledním roce na česko-polském pomezí ve Slezských Beskydech zaznamenáni. Žádný z rysů ale v území nezůstal delší dobu. Posledním zachyceným zvířetem je rysice Marysia, která byla navrácená do volné přírody polskými ochránci poté, co byla nalezena vysílená na okraji polské obce [1].
Rysice Marysia-Maryša
Zachování průchodnosti mezi jednotlivými pohořími je klíčové pro udržení životaschopné populace rysů, ale i dalších velkých šelem v Beskydech. Bohužel však zůstává situace v Jablunkovské brázdě nadále kritická. Při bouřlivém rozvoji dopravní infrastruktury v tomto regionu stát nebyl zatím schopen dostát svých závazků, i navzdory proklamacím zanesených do Usnesení vlády v roce 2006. Tehdy vláda schválila kromě hmotné podpory společnosti Hyundai ve výši 2,4 miliardy korun také kompenzační opatření v krajině v podobě funkčního přechodu přes Jablunkovskou brázdu a silnici I/11. S více než 10 letým zpožděním se poprvé v roce 2017 začala scházet česko-slovenská expertní skupina k jednání o vhodné podobě ekoduktů na české i slovenské straně Beskyd. Ekodukty by totiž měly stát na obou stranách hranice, jak u celnice v Mostech u Jablunkova, tak u Svrčinovce [2]. V říjnu 2018 byl projektový záměr ekoduktu u Jablunkova předložen ke schválení Centrální komisi Ministerstva dopravy. Má být široký 47 m, což by za splnění všech technických podmínek a doplňujících opatření (protihlukové bariéry, výsadba zeleně, naváděcí oplocení) mělo velkým savcům umožnit bezproblémový přesun přes tuto část Jablunkovského průsmyku. Podle harmonogramu by v letech 2019 a 2020 mělo proběhnout vypracování a schválení dokumentace a samotný ekodukt by měl vybudován do října 2022
V rámci mezinárodního projektu Transgreen [3] podpořeného programem Interreg Danube přírodovědci vytipovali několik kritických míst, kde může docházet k nejčastějším střetům velkých šelem a vozidel v CHKO Beskydy a jeho širokém okolí. Jedním z výstupů projektu je i katalog s návrhem vhodných opatření k řešení průchodnosti těchto kritických míst.
Pro zachování populace šelem na česko-slovensko-polském pomezí je třeba udržet průchodnost pro velké savce nejen v Jablunkovské brázdě, ale také v údolí řeky Kysuce, kde zůstávají poslední tři funkční koridory, které mohou velcí savci využít. Průchodnost těchto míst se podařila potvrdit v předchozích letech pomocí fotopastí, kdy byly zachycení tři rysové, kteří přešli údolím z Kysucké vrchoviny do Javorníků. Nová studie ukázala, že příbuzenské křížení v Beskydech a Javorníkách může ohrozit životaschopnost malé rysí populace [4].
Rys Bronislav
Jiří Labuda, terénní mapovatel Hnutí DUHA OIomouc, k tomu řekl:
„Při kontrole výstupů z fotopastí jednotlivé rysy poznávám podle jejich typického skvrnění. Proto pro mě bylo velké překvapení, když jsem zjistil, že rys, který se nafotil ještě v září ve Slezských Beskydech, se o měsíc později objevil v Moravskoslezských Beskydech v okolí Malého Polomu. Je tedy evidentní, že musel překonat Jablunkovskou brázdu a tedy rušnou silnici a železnici. Jedná se o velmi obdivuhodnou a riskantní cestu.”
Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy řekla:
„Takové zjištění je pro populaci beskydských rysů velmi pozitivní zprávou, zvláště když si uvědomíme, kolik rysů v posledních několika letech v našich horách zemřelo pod koly aut, vlaků nebo vinou pytláků. To však nemění nic na tom, že je třeba důsledně chránit všechny přeshraniční migrační koridory v Jablunkovském průsmyku a podle situace také zlepšovat jejich stav. Tlak na intenzivní využití a zástavbu zdejší krajiny je totiž obrovský.”
Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, řekl:
„Nyní se můžeme jen domnívat, kterými místy rys ze Slezských Beskyd přešel do Moravskoslezských Beskyd. Každopádně jeho cesta musela být hodně náročná a musel mít ohromné štěstí, že tento přesun, vzhledem k intenzitě dopravy na silnici I/11, přežil. Možný nástroj pro přesnější lokalizaci migračních tras by mohla být v tomto případě telemetrie, podobně jako u rysa Kryštofa v Moravském krasu. Díky tomu dnes víme, která místa v krajině je třeba chránit pro budoucí přesuny nejen velkých šelem, ale i dalších velkých savců.“
Kontakty:
Jiří Labuda, terénní mapovatel Hnutí DUHA Olomouc, email: jiri.labuda@hnutiduha.cz
Dana Bartošová, Agentura ochrany přírody a krajiny ĆR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, e-mail: dana.bartosova@nature.cz
Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, martindulazoo@gmail.com
Michal Bojda, koordinátor beskydského monitoringu velkých šelem, e-mail: michal.bojda@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Fotogalerii beskydských rysů z fotopastí ke stažení najdete na: www.selmy.cz/novinari/galerie/?category=40"
[2] Společných česko-slovenských jednání o prostupnosti Jablunkovské brázdy se za české partnery účastnili zástupci MŽP ČR, MD, ŘSD, AOPK ČR a Hnutí DUHA Olomouc.. Véíce informací na https://www.selmy.cz/clanky/diky-mezinarodnimu-zapojeni-se-posouvaji-jednani-o-ekoduktech-i-na-ceske-strane/
[3] Projekt TRANSGREEN (DTP1-187-3.1-TRANSGREEN) je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím Programu nadnárodní spolupráce Interreg Danube (DTP) – prioritní osa 3: Lépe propojený a energeticky zodpovědný Dunajský region – specifický cíl: Rozvoj bezpečných dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a vyvážená dostupnost městských a venkovských oblastí.
Více o projektu na https://www.selmy.cz/ohrozeni/fragmentace-krajiny/transgreen-zelena-a-seda-infrastruktura-v-karpatech/
