Nejméně u desíti vlčích smeček zaznamenali zoologové letos v létě úspěšnou reprodukci. A to v oblasti Šumavy, Krušných hor, Lužických hor, Ralska, Broumovska, Slezských Beskyd a Javorníků. Dokazují to záběry z fotopastí, ale také videa pořízená přímo v rámci aktivit v terénu.
Hnutí DUHA Olomouc, které vede celorepublikový program na ochranu velkých šelem, se podařilo získat záznamy vlčat v celkem osmi různých oblastech, a to jen díky usilovné práci dobrovolníků Vlčích hlídek a regionálních koordinátorů. U dvou smeček, pohybujících se na území NP Šumava a NP Bavorský les, pak potvrzení o rozmnožování přinesla Správa šumavského národního parku. Podpořte prosím rozrůstající se vlčí rodiny a pomozte nám chránit tato i budoucí vlčata. Vstupte s námi do třetí šelmí dekády a staňte se naším přítelem velkých šelem na darce.hnutiduha.cz/hlidky.
Ralská vlčí smečka se rozmnožila už po sedmé v řadě, krušnohorská podruhé
Záběry z fotopastí potvrdily reprodukci vlčí smečky v oblasti Podbezdězí a Ralska [1]. V polovině července se tu na fotopast zachytila čtyři zvídavá vlčata, pravděpodobně doprovázející své rodiče. První novodobá výhradně česká smečka se tak rozmnožila už sedmým rokem v řadě i přesto, že se v průběhu roku její jednotliví členové potýkali s prašivinou (infekční parazitické onemocnění). Podobně jako loni se ale znovu nepodařilo pořídit fotografie mláďat v okolí Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala, kde od roku 2018 dochází k masivnímu navýšení těžby dřeva.
I Krušné hory se mohou druhý rok za sebou těšit z nových vlčat. Vlčí reprodukce se potvrdila ve stejnou dobu jako v roce loňském. Zatímco na nočních záběrech není jasné, zda se jedná o čtyři nebo o pět mláďat, na denních záběrech jsou zaznamenány pouze čtyři vlčata. Celkový počet krušnohorských přírůstků tak zatím zůstává nejistý.
Lužické vlčí smečce se zatím daří i přes rozsáhlé těžby kůrovcového dřeva
Poté, co pracovníci a dobrovolníci Hnutí DUHA Olomouc na přelomu roku 2019 a 2020 opětovně potvrdili výskyt minimálně čtyřčlenné vlčí smečky na území Lužických hor, se během léta podařilo získat důkazy o její reprodukci včetně záběrů vlčat na fotopastech. Lužické hory se v současné době potýkají s kůrovcovou kalamitou a tím i rozsáhlou těžbou dřeva. Přesto zde vlci našli dostatek klidu k rozmnožování a výchově mláďat a snad tomu tak bude i během následujících let.
Na Broumovsku se rozmnožují minimálně tři vlčí smečky, v oblasti Šumavy a Bavorského lesa dvě
Vlčata se po páté v řadě narodila i ve smečce žijící v západní části Broumovska a ve Vraních horách, potřetí v oblasti polského národního parku Gór Stolowych navazujícího na Broumovské stěny a poprvé taktéž v hraničních Javořích horách. Na české území tak zasahují v oblasti broumovského výběžku minimálně tři vlčí smečky.
Na Šumavě a v Bavorském lese zoologové potvrdili dokonce dvě smečky s letošními vlčaty. Zprávy o nich přinesla Správa NP Šumava, která existenci vlčat zkoumala nejen pomocí fotopastí, ale také akustickou stimulací, na níž obě smečky reagovali vytím [2]. Naproti tomu se letos zatím nepodařilo potvrdit rozmnožování smečky v Novohradských horách.
Svá vlčata má i Morava a Slezsko, narodila se v Javorníkách a ve Slezských Beskydech
Jak jsme informovali již během srpna, vlčata se poprvé narodila také ve Slezských Beskydech, podruhé pak v Javorníkách. Byla to právě karpatská pohoří, kam se vlci začali v rámci České republiky jako první v 90. letech vracet. Trvalo však více než 20 let, než se tu začali také úspěšně rozmnožovat. Věříme, že je to mimo jiné také důsledkem celoroční ochrany vlků v západoslovenských pohořích, která byla před několika lety zavedena.
Kristýna Fridrichová, koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek na Liberecku, řekla:
„Vlci v severních Čechách se potýkají s rušením kvůli intenzivní těžbě kůrovcem napadeného dřeva. O to větší máme radost, že se i přesto poprvé podařilo potvrdit vlčata v Lužických horách a dokonce už po sedmé v Ralsku, kde navíc v posledních několika měsících bojovali s prašivinou. Další důkazy o pohybu vlků máme i z Jizerských hor a Frýdlantska, kde doufáme v potvrzení jejich reprodukce v příštích letech.”
Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně řekl:
„Je potěšující, že se vlk, podle naší legislativy kriticky ohrožený druh, pravidelně rozmnožuje od Beskyd až po Krušné hory. Jeho populace se v posledních letech zvětšuje, podobně jako v sousedních zemích. Návrat přirozeného predátora kopytníků pomáhá vracet rovnováhu do našich lesů, protože vlci redukují přemnožené srnce, jeleny a divoká prasata. Je však třeba lépe zabezpečovat hospodářská zvířata, zejména ovce a kozy, protože ty jsou bez dostatečné ochrany pro vlky vždy snadnější kořistí. Proto chovatelům pomáháme s projekty na lepší zabezpečení pastvin [3].”
Kontakty
Miroslav Kutal, koordinátor projektů na ochranu velkých šelem, miroslav.kutal@hnutiduha.cz, tel.: 728 832 889
Kristýna Fridrichová, koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek na Liberecku, kristyna.fridrichova@hnutiduha.cz, tel.: 775 049 551
Přílohy
[1] Monitoring vlků v Ralsku byl letos podpořen také z Nadačního fondu Avast. Dále Vlčí a Rysí hlídky finančně podpořili: Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Nadace EuroNatur, Olomoucký kraj a individuální dárci Hnutí DUHA.
[2] Více v tiskové zprávě Správy NP Šumava: https://www.npsumava.cz/v-oblasti-np-sumava-a-np-bavorsky-les-jsou-potvrzene-dve-vlci-smecky/?fbclid=IwAR0TEfzAbOPW4CWpdxdiaAOgr2fU-af-U4zDAI792nSDfpdhHN0a3lVlOCM
[3] Více na www.ochranaovci.cz
Monitoring vlků v ČR letos podpořili:
Vznik tiskové zprávy podpořil:
