Otázka přítomnosti vlka v naší přírodě patří k nejvíce veřejně diskutovaným problémům týkajících se velkých šelem. I v dnešní době převládá u některých lidí negativní názor na jejich přítomnost ve volné přírodě. Hlavním důvodem byly v minulosti útoky na hospodářská zvířata. Za desítky let, kdy u nás vlk nežil, si na něj lidé jako na součást české přírody odvykli. Chovatelé hospodářských zvířat si svá stáda přestali dostatečně chránit a vlci toho začali využívat. Nezabezpečené ovce se pro ně dodnes někdy stávají snadnou kořistí, ačkoliv řada pastevců již přistoupila k potřebným změnám a svá stáda zabezpečují elektrickými ohradníky, sítěmi nebo pomocí pasteveckých psů.
Bohužel také mnozí myslivci vidí ve vlkovi nežádoucího konkurenta a škůdce a Českomoravská myslivecká jednota se otevřeně přiklání k možnosti legální regulace vlčí populace. Z řady nálezů usmrcených vlků v posledních letech navíc vyplývá, že jsou u nás tyto šelmy i nyní ilegálně loveny pytláky.
Další poměrně vážné nebezpečí představuje nekontrolovatelně se rozšiřující zástavba volné krajiny a modernizace a stavba nových rychlostních komunikací. Vlci se vyznačují velkou pohyblivostí na obrovském teritoriu, které může zasahovat do více států. Každý rok se tak objevují nové případy vlků sražených autem na silnicích a dálnicích.
Nízká tolerance u lidí a ilegální lov
Největší hrozbou pro přežití vlčích populací a jejich šíření do dalších oblastí je ilegální lov. Ačkoliv je jen velmi těžko prokazatelný, jednotlivá svědectví o upytlačených vlcích jsou pravděpodobně jen špičkou ledovce. Předpokládáme, že pytlák sám málokdy nechá ulovené zvíře jen tak ležet. Přesto byl od roku 2019 nalezen každoročně minimálně jeden upytlačený vlk.
Dopadení a usvědčení pytláků je velmi komplikované. Prozatím žádný případ pytláctví vlka ani rysa nebyl v Česku úspěšně vyřešen. V těchto případech je velmi obtížné získat důkazní materiály a výpovědi svědků. Dalším problémem je všeobecná tolerance k pytlačení velkých šelem.
Víte, že...k nižší toleranci lidí vůči vlkům přispívají i některá média a sociální sítě? Také ohledně vlků se šíří řada hoaxů, fake news a dezinformací. Ačkoliv je každý rok publikována řada vědeckých studií o jejich životě, ekologii a biologii, ve veřejném prostoru se navzdory tomu pravidelně opakují ničím nepodložené informace o vypouštění vlků ze zajetí, křížení vlků a psů nebo ztrátě plachosti. Ty nejčastější omyly a dezinterpretace vysvětlujeme v sekci Pověry a fakta.
Fragmentace krajiny
Jiným problémem, se kterým se vlci potýkají, je pokračující zástavba a fragmentace krajiny. Děje se tak například výstavbou nových dálnic nebo průmyslových zón na zelené louce. Tím dochází k přerušování důležitých migračních koridorů, čímž se snižuje pravděpodobnost setkání zvířat rozdílného pohlaví (a tedy možnost rozmnožování) a osídlování dalších oblastí. Pokud dojde k úplné izolaci malé populace zvířat, může dojít k vymření této populace v důsledku genetické degradace, která je způsobena příbuzenským křížením.
Vlci jsou každopádně v přesunech skrz fragmentovanou krajinu úspěšnější než například rysi nebo medvědi. Každoročně jsme však svědky případů srážek vlků na silnicích, dálnicích nebo železnicích. Jen od začátku roku 2022 zahynuli v České republice v důsledku dopravy 4 vlci.
